Srovnejte si sami, co všechno by mělo být dodrženo v souvislosti s veřejnými zakázkami a co zveřejňuje neratovická radnice u každé zakázky.
Především chybí úplná transparentnost, která je považována za nejdůležitější nástroj účinné prevence korupce. Zveřejnění všech informací dovoluje veřejnosti, aby efektivně dohlížela na regulérnost, hospodárnost a dodržování veřejných zájmů.
Každá veřejná zakázka by se měla skládat z několika fází, které mohou obsahovat korupční rizika.
První fáze je potřeba zakázky.
Město by mělo odůvodnit občanům, proč byl vybrán právě tento projekt. Veřejnost by měla posoudit, zda je plánovaný projekt v souladu s veřejnými potřebami a zájmy. V Neratovicích neexistuje spolupráce s občany na výběru veřejných zakázek, investičních akcí atd. Neexistuje odůvodnění výběru. Bodový systém nahrává manipulaci.
Je třeba se ptát: Je opravdu potřeba např. revitalizovat náměstí? Není projekt nesmyslný a neúčelný? Není stavba vybrána jen pro zajištění zisku konkrétní firmy z městského rozpočtu? Není to jen politická akce? Není projekt vybrán jen kvůli nějakému funkcionáři (např. bydlí v opravované ulici?) Není stavba ve prospěch určité skupiny lidí (sportovci)? Máme prostředky na stavbu nebo bude realizovaná na úkor potřebnějších věcí? Kdo bude mít prospěch z projektu, veřejnost nebo nějaký soukromník? Jaký bude rozsah stavby? Kdy bude stavba předána veřejnosti?
Co by mělo být zveřejněno: specifikace VZ, předpokládaný termín vyhlášení a realizace VZ.
Druhá fáze je příprava výběrového řízení.
Musí obsahovat přesné vymezení předmětu, rozsahu a kvality zakázky, dodacích termínů, kvalifikačních předpokladů, hodnotících kritérií...volbu zadávacího řízení a vyhlášení veřejné zakázky.
Je třeba se ptát: Má veřejnost možnost zjistit všechny detailní informace o VZ (evidenční číslo, druh zadávacího řízení, předpokládanou hodnotu, název zástupce zadavatele, základní hodnotící kriteria, lhůty pro účast v řízení, zadávací dokumentaci, kvalifikační předpoklady...)? Jsou stanoveny konkrétní a přesné zadávací podmínky? Není zakázka předražená? Není rozdělená na několik částí (salámová metoda)? Nejsou soutěžní podmínky předem nastaveny pro konkretního dodavatele? Není taková manipulace prováděna prostřednictvím mandatářů nebo poradců? Neumožňují hodnotící kritéria subjektivní výklad výběru dodavatele?
Co by mělo být zveřejněno: evidenční číslo, název, datum vyhlášení VZ, předpokládaná hodnota, druh VZ podle hodnoty, dle předmětu dodávky, zastoupení zadavatele, základní hodnotící kriterium, lhůty pro účast v řízení, zadávací dokumentaci, kvalifikační předpoklady.
Třetí fáze je výběr dodavatele.
Zahrnuje úkony spojené s příjmem nabídek, jejich posouzením z hlediska úplnosti a splnění všech kvalifikačních předpokladů, hodnocením nabídek a určením vítěze soutěže.
Je třeba se ptát: Není oslovován omezený okruh zájemců? Nejsou oslovovány stále stejné firmy? Máme s oslovenými firmami dobré zkušenosti (Červinka)? Nejsou napojeny na zaměstnance radnice nebo zastupitele (správa majetku)? Byli hodnoceni i uchazeči, kteří nesplnili kvalifikaci? Byla dodržena soutěžní kritéria? Nejsou členové hodnotící komise stále stejní? Nejsou podjati k určitým uchazečům? Byly zveřejněny výsledky hodnocení před uzavřením smlouvy s vítězem, aby bylo možno včas reagovat na neregulérnost řízení? Nekompenzuje vybraný dodavatel náklady na úplatky nízkou kvalitou nebo odlišnými parametry předmětu zakázky?
Co by mělo být zveřejněno: identifikace vybraných zájemců, počet obdržených nabídek, zpráva o posouzení a hodnocení nabídek, seznam nabídek, které byly vyřazeny s odůvodněním, výsledek hodnocení nabídek, popis hodnocení nabídek a údaj o složení hodnotící komise.
Čtvrtou fází je realizace předmětu VZ:
Tato fáze začíná uzavřením smlouvy s vybraným dodavatelem a je ukončena realizací zakázky.
Je třeba se ptát: Musí být vybraný dodavatel shodný s nejlépe hodnocenou nabídkou? Jak je to se subdodavateli? Není vybraný dodavatel pouze zprostředkovatelem plnění zakázky a minimálně se podílí na realizaci? Jak je zajištěn dohled nad stavbou? Kdo a jak kontroluje plnění zadávacích podmínek? Jsou zveřejněny i smluvní dodatky? Je soubor informací zveřejněn bezodkladně po uzavření smlouvy? Jsou informace aktuální?
Co by mělo být zveřejněno: vybraný dodavatel (název, IČO, cena ve smlouvě), smlouva s dodavatelem, existence smluvních dodatků, smluvní dodatky, aktuální cena zakázky, údaj o rozsahu prací prováděných subdodavateli.
Pátá fáze je ukončení realizace a předání předmětu VZ:
Předmět VZ je předán do užívání, dojde k vyrovnání všech smluvních závazků a zadavatel by měl provést vyhodnocení nebo audit celé zakázky.
Je třeba se ptát: Jaká je konečná cena? Jak se liší od nabídkové? Neukazuje na selhání zadavatele, není znakem manipulací v průběhu zadání či realizace? Jaká jsou další kriteria: dodržení smluvené kvality, dodací termíny, odstranění závad? Vypovídá o špatné kontrole, špatných dodavatelských pracích, o záměrné manipulaci se smluvními podmínkami? Nejsou účetní či kontrolor ovlivněni dodavatelem, aby chybně informovali o vypořádání pohledávek a závazků v zájmu dodavatele? Byly uplatněny smluvní pokuty?
Co by mělo být zveřejněno: konečná cena VZ, dokument hodnotící práci dodavatele.
Dne 1. září pořádalo občanské sdružení Oživení pod záštitou poslance Mgr. Jana Farského konferenci s mezinárodní účastí „Veřejné zakázky v ČR, stačí novela zákona k jejich ozdravení?“. Rozeslala jsem pozvánky všem radním, tj, i starostce a místostarostovi. Nikdo z nich nabídku nevyužil. Konference jsem se zúčastnila a mohu zodpovědně říci, že byla velmi přínosná. Článek byl zpracován na základě publikace: Martin Kameník a kol.: Transparentnost systému veřejných zakázek v ČR. | 