Stále není kam si sednout

I když se na úřadě oháněli celkovým počtem laviček ve městě a dokola opakovali oblíbené rčení, že máme laviček dost, nakonec se mi podařilo mocí zastupitelky přimět správu majetku nechat umístit několik laviček podél chodníků: místo vybírala(y) úřednice správy majetku, způsob zabudování prý zvolila 1. polabská. Původce usazení byl asi obdařen inteligencí šumícího rákosí: lavičky jsou někde v trávníku na naprosto neočekávaných místech. Všude jinde má sedící nohy na chodníku, my ale máme výjimku. Chodidla spočívají v trávníku nebo blátivé kaluži; také se symetrií měl onen dotyčný potíže: u dvojky školy je umístil nepravidelně do ohybu trávníku. Ani původní lavičky nejsou vždy zcela v normě: některé už hluboko zapadly do podkladu, na kovové si v zimě nesednete...Někde postupně mizí, např. u polikliniky, u zrušených pískovišť, na náměstí...

Výsledkem je zoufalá snaha unavených a špatně pohyblivých lidí, kterých valem přibývá, najít nějaké vhodné místo k odpočinku: ne příliš nízké (špatně se vstává a po operaci s kyčlemi je nízký posed zakázán), snadno dostupné (lavičky u pískovišť jsou daleko od cesty) a pokud možno neobsazené naší zlatou mládeží, která se rozglábuje na opěradlech a matlá sedadla špínou; také to co drží v ruce, jim upadá na zem, aniž by se unavovali sbíráním.

Ale kdo lidem lavičky zajistí? Nikdo jiný než město, je to veřejný prostor, ten obhospodařuje radnice z rozpočtu. Záleží jen na vedení města, zda považuje odpočinek občanů za důležitý a uvolní potřebné peníze nebo umístí v ulicích lavičky zadarmo, sice s reklamou, ale rozměrné a pohodlné.

Jenže, naši „politici“ už byli zvoleni a nyní rozhodují bez závislosti na potřebách a přáních občanů, kteří nemají možnost ovlivňovat jejich rozhodnutí. V našich funkcionářích pomalu sílí pocit nadřazenosti, tedy u těch nově dosazených, ti staří ho už mají pevně zabudovaný. Jen oni vědí, co je pro lidi to nejlepší. A možnost si odpočinout sem určitě nepatří. Možná, až budou také staří a nemohoucí...

Jistě, jsou města, kde se můžete posadit na hlavní třídě, náměstí je plné laviček a rozsáhlá pěší zóna poskytuje místo k odpočinku, ale Neratovice k nim nepatří.