Nové chodníky? Proinvestované miliony a porušování předpisů

Někdo se raduje, jak město konečně opravuje chodníky a komunikace, jenže: jak už jsem dříve upozorňovala, akce opravy chodníků a komunikací je nekoncepční, bez dlouhodobého plánování a jasné představy, jak by měly opravy probíhat. Opravují se chodníky tam, kde prakticky nikdo nechodí (na př. ulice Aloise Jiráska pod křižovatkou u Kavana první vpravo), zatímco frekventované chodníky jsou více či méně neschůdné (levá strana ulice kpt. Jaroše od Kojetické dolů k přejezdu a jinde), opravují se chodníky bez návaznosti (pravá strana od náměstí ulice 28. října naproti Kovomatu – přerušení chodníku hrbolatým betonem k trafačce a jinde) atd.

Ačkoli byly proinvestovány miliony, výsledek je nevalný. Veřejné zakázky na rekonstrukce jsou neprůhledné, je více než pravděpodobné, že výstavba je předražená a vybrané firmy zcela jistě porušují předpisy.

Ještě donedávna stavební firmy, aniž by měly problémy se stavebním dozorem stavebního úřadu Neratovice, porušovaly vyhlášku Ministerstva pro místní rozvoj č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

Cituji vyhlášku: „Na přechodech (i momentálně nevyznačených – pozn. A.S.) musí být součástí chodníku varovný a signální pás, které musejí mít šířku 800 až 1000 mm a výrazně odlišnou strukturu a charakter povrchu odlišující se od okolí; musejí být vnímatelný slepeckou holí a nášlapem při dodržení barevného kontrastu vůči okolí, na zastávce musejí být signální pásy.“ Pokud vůbec byly na chodníku varovné a signální pásy vytvořeny, pak v šedé barvě na šedém podkladu. Na zastávkách nejsou signální pásy nikde!

Na další porušení předpisů mě přivedl zpravodaj Černošic, který se zabývá podobnými problémy při výstavbě chodníků jako v Neratovicích.

Když jsem šla z městské nemocnice ulicí Ed. Urxe, chůze po chodníku byla pro mě, momentálního invalidu, katastrofou. U každé branky a brány jsem měla na svažujícím se chodníku jednu hůl nahoře a druhou dole, přičemž chodník připomínal svou vlnitostí lochnesku, a to naštěstí nebyla zima, kdy zámková dlažba klouže jak čert. Bylo mi záhadné, proč město při rekonstrukci zohledňuje pohodlí aut, která vyjedou ven možná dvakrát denně a tam, kde bydlí důchodci, spíš nikdy. Vůbec jsem nechápala, proč nemůže být chodník pro chodce rovný a pouze zabudovat snížený obrubník, na který auto pohodlně vyjede. 

Teprve zpravodaj Černošic mi pomohl záhadu objasnit: stavební firmy totiž porušují další zákon, opět s tichým souhlasem stavebního úřadu v Neratovicích a to technickou normu pro projektování místních komunikací (ČSN 73 6110) a vyhlášku 369/2001 Sb. (=prováděcí vyhláška stavebního zákona).

Cituji ze zpravodaje odborníka, ing. D. Lanzovou z Národní rady osob se zdravotním postižením ČR: „Při technickém řešení vjezdu k rodinnému domu přes pěší komunikaci je nutné preferovat důležitější a zatížnější komunikaci – tj. provoz pěších.  Je to otázka zatřídění komunikací podle ČSN 73 6110 a požadavek vyhlášky  146/2008 Sb. A vjezd je zpravidla pouze účelová soukromá komunikace.“

„Automobily pohodlí nepotřebují – stačí jim snížený obrubník k najetí a event. snížený chodník do 0,5 metru od hrany obrubníku (v tzv. bezpečnostním odstupu)“ potvrzuje ing. Šachlová z Ředitelství silnic a dálnic, která se podílela na zmíněné technické normě.

Způsob provedení chodníků, který bychom od města, projektantů a stavebních firem měli požadovat, je takový, kde se vjezd na chodník řeší položením obrubníku naležato a využitím jeho sklopené plochy, která je pro nájezd vozu zcela dostačující.

Doporučuji městskému úřadu, aby si konečně prostudoval  technické normy a příslušné vyhlášky a požadoval od projektantů, aby je respektovali a dodržovali je. Bezpečnost chodců je důležitější než pohodlí aut.

Je logické, že v některých případech je potřeba provést další úpravy – zvýšení nebo snížení sjezdu, posunutí pantů vrat apod., ale je lepší navýšit rozpočet o nějakou drobnou částku (tzv. vyvolané investice) než nevratně zmršit chodník,  který tady bude strašit další desítky let.

Pokud panu starostovi Lidovi, panu místostarostovi Moravovi, panu B. Koníčkovi, vedoucímu stavebního odboru a jeho podřízeným (těm, kteří mají na starosti výstavbu chodníků), paní tajemnici městského úřadu L. Roithové a členům stavební komise rady nestačí sama skutečnost, že byla porušena norma a vyhlášky, pak jim doporučuji vzít do ruky berle nebo francouzské hole doplněné černými brýlemi, aby si sami vyzkoušeli  chodníky, které nechali v našem městě postavit, možná ještě lépe na invalidním vozíku či s dětským kočárkem.

Tento nezapomenutelný a mocný zážitek je možná přivede k rozhodnutí konečně vyžadovat dodržování zákonů.