Nevím, jestli jste si všimli, jak ve městě postupně mizí lavičky. Nejnovější akce proběhla u polikliniky na Kojetické, kde sanitka vyvrátila poslední lavičku a ta byla odstraněna.Ještě nedávno lemovaly cestu od polikliniky k lékárně, teď už si nikdo, komu není dobře, nemá kam sednout. Na některých místech města lavičky byly zrušeny nebo nikdy nebyly instalovány. Nepočítá se s postiženými, kteří si potřebují čas od času odpočinout. Vidím to sama na sobě, jdu, opírám se o berle, nohy bolí, chtěla bych si na chvíli sednout, ale není kde. Kolem pískovišť lavičky sice zůstaly, tam se město neopovážilo je odstranit, ale je nutno překonat vysokou trávu, což je pro člověka s holemi krajně nebezpečné, někdy dokonce nezvládnutelné, když v trávě číhají neviditelné prohlubně a díry. A já teď píši o tzv. uličních lavičkách, které v jiných městech lemují hlavní trasy podél silnic na okrajích chodníků. Ale v Neratovicích v některých ulicích nejsou vůbec žádné. Po levé straně Na Výsluní není jediná, na Benešovce jen od Kojetické ulice k Anittě a pak už nic, na Kojetické podél ulice nejsou, jen u obchodů a pak směrem k domovu důchodců, ulice 28. října odshora až ke křižovatce na náměstí bez laviček, Masaryčka taktéž, Mládežnická nic, Kpt. Jaroše opět nic a tak bych mohla pokračovat.
Mám dojem, že postupně lavičky mizí, aby město nemuselo za jejich opravu platit, protože mladí vandalové je ničí. Ale kdyby město pořídilo opravdu pevné a odolné sedačky, vydržely by nápor energie naší zlaté mládeže a obyvatelé by si měli kde spočinout. Také je nutné lavičky občas natřít, vyměnit ztrouchnivělé prkno, no a řekněte, není jednodušší lavičku rovnou odstranit? Stejně jednoduché je lavičky vůbec neinstalovat, aby se nezvyšovaly výdaje. Vždyť je potřeba dát stranou miliony na sportovce, na předražené opravy chodníků a silnic, na Friedův Společenský dům, radnice také něco stojí. Lidé na radnici předpokládají, že si nikdo nevšimne, jak si není kde sednout, odpočinout, popovídat s lidmi, vždyť žádný zákon nenařizuje, kolik a kde má být odpočinkových míst.
A jak stálí čtenáři zanamenali, naše radnice dělá jen to, co je v zákoně, nic víc. A jestli někdo z tvůrců zákona předpokládal, že není nutné stanovit počet laviček v obci, neboť zvolení zástupci občanů mají na srdci jen blaho svých voličů a dělají vše proto, aby se lidem v obcích dobře žilo, pak netušil, že existují Neratovice.
V tomto podivném městě totiž chybí dvě věci: především sami občané zřídka pociťují, že spravovat město by se mělo konstruktivně čili tvořivě a pokud by se i takový požadavek objevil, nezíská podporu, protože pro obě strany, občany i radnici, by z toho koukala především práce. A tu nemají občané ani veřejní činitelé rádi. Obtěžuje je a rozčiluje. Proto se nedivme, že každý, kdo se vymkne z této lhostejné nesourodé masy, je označen za veřejného nepřítele a jsou na něj svaleny všechny neúspěchy a nedostatky. |