Město jiřiček, vlaštovek a rorýsů

Nemají kde a nemají co jíst. Zmizely chlévy s otevřenými okénky pro vlaštovky, otevřené vikýře zvoucí sovy pálené, prkna připravená na hnízda rehka, přítele člověka. I ti obyčejní vrabčáci zmizeli. Čím by se živili? Už dávno se nesype zrní za povozy, ubyli mouchy, komáři a jiná havěť. Ani ježci nemohou překonat vysoké zdi, které si lidé postavili mezi sebou. A tak jedině na sídlišti, kam se postupně ptáci přestěhovali, nacházejí místa, kde se usídlit. V některých panelácích dobří lidé nechávají otevřená okénka, aby vlaštovky mohly využít panelákové sklepy, jinde se chytré vlaštovičky  naučily postavit hnízdo v rozích oken, stejně jako jiřičky. Některé domy jako by ptáky přitahovaly. Třeba v tom „novém“ Na Výsluní, jak mu tenkrát spadlo lešení a desítky ukrajinců utíkaly do pole, aby je policie nenachytala při ilegální práci, tak tam sídlí lidé laskaví ke zvířatům. Nechají ptáky, aby si přlepili své misky do rohů oken a vůbec jim nevadí, že jim okna pošpiní a zaneřádí. Co je špína proti podívané na hlavičky miminek jiřiček, jak je vystrkují z hnízd a čekají na svou dávku potravy či štěbetání vlaštovek, které mnohým připomíná jejich dětství na venkově. Ne, ne, jsou i tací, kterým ptáci vadí. Navěsili si kusy igelitů do oken nebo lesklá cédéčka, aby ptáky odradili. No co, snad těch hodných lidí je více a možná, že i tito odraditelé nemají na vybranou. Třeba jsou staří a nemají nikoho, kdo by jim okna umyl nebo tak nějak.

A pak rorýsi, zázraky rychlosti, kteří se ve vzduchu páří i spí, jen když pocítí rozmnožovací pud, musí najít místo, kde si postaví své hnízdo. Dříve to byly skály, které jim nabízely útočiště, ale kde najít skály v nížině, a najednou se kolem měst začaly tyčit stěny podobné skalám a s bezvadnými dírkami na ventilaci a ti vynalézaví ptáci se okamžitě chopili příležitosti a přestěhovali se na panelová sídliště. (Mimochodem, víte, že když rorýs omylem přistane na zemi, nemůže vzlétnout? Brání mu v tom superdlouhá křídla. Musíte ho vzít na ruku a jako berušku vyhodit do vzduchu. A pak poletí zcela jistě do nebíčka.)

Jenže, jenže. Staré chátrající panelové domy si noví majitelé – bytová družstva - začali opravovat. Pěkně zateplit, novou fasádu a při té příležitosti stavební firmy uzavřely ventilační otvory mřížkou nebo je zazdily a tím zabránily ptákům stavět hnízda a vyvádět mladé. Ze stavebního odboru dostala družstva povolení bez mrknutí oka, ačkoliv úřednící museli vědět, že se dopouštějí protiprávního jednání a vystavují bytová družstva nebezpečí vystavení pokuty až do výše 2 miliony korun. Naštěstí letos v březnu vydalo ministerstvo ŽP nařízení na ochranu rorýsů, ale vzdor tomu odbor životního prostředí stále ještě radě nařízení města ke schválení nepředložil. Bohužel, navíc většina paneláků už má otvory uzavřené a teď je otázka, je problém rychle vyřešit.

Především město by mělo co nejdříve vydat nařízení a stanovit pravidla ochrany. Spojit se s bytovými družstvy a zorganizovat a  financovat uvolnění ventilačních otvorů na panelových domech. (Byl to stavební úřad, který družstvům vydal povolení.)

Pane starosto, co kdybyste se ujal tohoto úkolu? Máte příslušné kompetence i možnosti.

Je to přece jediná cesta, jak napravit ničení ohroženého druhu a zůstat městem ptáků místo městem městem chemie, chloru a nezájmu.