Zastupitel Sádovský za ODS navrhuje prodat lukrativní pozemek tržnice

Město plánuje prodat další majetek soukromému investorovi na stavbu domu služeb, ale nikde nemá záruku, že majitel splní požadavek smlouvy poskytovat služby. Město by mělo postavit budovu ve vlastní režii a prostory samo využívat a pronajímat podle potřeby.

Třebaže zákon o obcích zdůrazňuje, že obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku, majetek Neratovic se od převratu viditelně zmenšil. Město postupně rozprodalo pozemky, nemovitosti i věci movité a poslední rozhodnutí zastupitelstva zpeněžit další cenné vlastnictví - teplárenské zařízení, prokázalo, že ochuzování města o majetek bude pokračovat.

A ukázalo se, že je to pravda. Radě města předložil zastupitel Sádovský (ODS) dne 18. března 2009  podnět  na prodej pozemku tržnice. Jedná se o 1 894 metrů čtverečních s tržnicí a pozemními garážemi na velmi výnosném místě ve středu města  Pan Sádovský se spolu s městem domnívá, že na pozemku by bylo vhodné postavit pěti až šestipatrový dům služeb. Aby nový majitel nemohl naložit s pozemkem jinak, navrhuje pan zastupitel „prodej vázat ve smlouvě o prodeji účelně na stavbu pro komerční využití se zaměřením na poskytování služeb obyvatelstvu“. Dále navrhuje „stanovit lhůtu pro dokončení stavby do 5 let od prodeje pozemku“. A vzhledem k tomu, že podle územního plánu jsou na tomto místě povolena jen cca tři podlaží, požaduje pan zastupitel „zavázat město Neratovice udělením výjimky na výšku budovy nad dva metry nadzemní podlaží“. (Rozumím tomu tak, že by měla být povolena výjimka na zvýšení výšky budovy o dva metry? Ale to by nebyl ani pěti ani šestipatrový dům. Pozn. A.S.)

Nápad vypadá na první pohled pro mnoho lidí zajímavě. Ale zamyslím-li se nad důsledky prodeje, pak vystupuje několik znepokojivých otázek.

Jestli město pozemek s budovou prodá, pak smlouva nesmlouva, majitel může v budově provozovat cokoli, nikdo s ním, lidově řečeno, nehne. Může část nově postavené budovy využít třeba na hanbinec neboli nevěstinec. Je to služba obyvatelstvu? Je. Velmi zisková je pivnice, herna, bar atd., máme jich přece málo. V kurzu jsou také byty a kanceláře, že? Vlastník nebude ničím vázán, nějaký cár papíru zvaný smlouva ho nemůže vzrušit. A město? To se může jen zpovzdáli dívat, co že to na jeho bývalém pozemku vzniklo, ale ovlivnit nebude moci nic. Majitel si stanoví nájemné co nejvyšší, jak je dnes běžné, aby si „nahrabal“ co nejvíc a nejdřív a pak ovšem nemůžeme předpokládat, že mezi službami najdeme ševce, správkárnu oděvů, krejčího a jiné méně výdělečné služby, jejichž provozovatelé si na nájem nevydělají. Nakonec se může stát, že z nedostatku zájmu nájemců bude budova zet prázdnotou jako vedlejší „Legáto“.

Domnívám se, že moudré by bylo, kdyby město postavilo budovu na vlastní náklady z prodeje teplárenského zařízení máme na kontě 39 milionů), část pronajímalo službám, které jsou v městě potřeba, část pak využilo pro klub důchodců, občanské aktivity, poradenskou službu a podobné sociální záležitosti, které nám zde tolik chybí.

P.S: Rada města dne 18. 3. schválila záměr prodeje pozemku tržnice.

Anna Spěváčková