Otevřeným dopisem se obrací na ministra dopravy Petra Bendla, ministra vnitra Ivana Langera, Policejní ředitelství a všechny krajské správy silnic a žádá je, aby namísto hromadného kácení zlepšili dopravní značení, umisťovali více technických bezpečnostních prvků a věnovali vyšší pozornost zdravotnímu stavu stromu v alejích. „Stromy samy o sobě nejsou příčinou nehody, tou je nejčastěji nepřizpůsobení rychlosti vozidla stavu vozovky. Samozřejmě si nepřejeme, aby lidé umírali následkem nárazu do stromu. Proto chceme přesvědčit zodpovědné orgány, aby více dbaly na bezpečnostní prvky,“ řekla mluvči Arniky Zora Kasíková.
Bezpečnostní nátěry stromů nebo výstražné značky upozorňující na rizikové úseky silnic mohou snížit pravděpodobnost, že nepozorný řidič v daném úseku havaruje. „Samotné policejní statistiky dokazují, že hlavní příčinou dopravních nehod je nezodpovědnost řidičů, nikoliv existence alejí. Je to zejména nevěnování pozornosti řízení nebo příliš rychlá jízda. Chování řidičů se vykácením mimořádně hodnotných stromů nijak nezmění, je potřebné hledat jiná řešení existujících vážných problémů,“ uvedl Martin Skalský, vedoucí Centra pro podporu občanů sdružení Arnika.
Arnika přitom poukazuje na příklad Německa. „Stejnou diskusi, která dnes probíhá v České republice, jsme zažili před deseti lety,“ říká Christiane Weitzel z německé nevládní organizace Robin Wood, která se zabývá ochranou stromů. „Mezi roky 1949 a 1990 padlo v západní části Spolkové republiky padesát tisíc kilometrů alejí kvůli zvýšení automobilového provozu. Pak se ale zvedla silná nevole veřejnosti a toto ničení životního prostředí se zastavilo. Dnes u nás aleje důsledně chráníme jako cennou součást krajiny, významný biotop a historickou i kulturní hodnotu a jejich kácení je prakticky vyloučeno,“ rekla Christiane Weitzel.
Arnika se dnes dopisy obrátila na ministry dopravy a vnitra, Policejní ředitelství a krajské správy silnic a vyzývá je, aby namísto kácení začali o stromy v alejích pečovat, na silnicích prováděli dostatečná bezpečnostní opatření a odstraňovali pouze nemocné stromy, které není možné ošetřit. „Zároveň Vás žádáme, aby současně s kácením nemocných jedinců probíhala výsadba nových stromů v téže aleji,“ uvádí se dále v dopise. Výzva apeluje na zodpovědné činitele, aby kácení zdravých stromů bylo až posledním řešením v místech, kde není možné použít jina bezpečnostní opatření.
„Pro bezpečnost silničního provozu je velmi důležité pravidelně obnovovat bílé nátěry kmenů stromů a umisťovat na stromy odrazky, aby byly dobře viditelné i v noci, v mlze nebo v dešti“, uvedla Jana Vitnerová z Arniky, která se věnuje ochraně alejí. „Od těchto opatření spravci silnic v posledních letech upouštějí, přitom by pomohla zabránit mnoha nehodám. Jiné pevné překážky jako například mostní konstrukce nebo rohy domů jsou přitom běžně značeny,“ dodala Vitnerová. Silničáři a dopravní policie podle ní mohou také zvážit instalaci svodidel ve zvláště nebezpečných úsecích. „Náraz do svodidel nemá nikdy tak tragické následky jako přímý střet se stromem, budovou nebo jiným automobilem. V některých úsecích lze take omezit rychlost, zakázat předjíždění nebo umístit výstražné značení,“ doplnila Vitnerová.
Význam alejí v krajině jako ekosystému nelze pominout. „Fungují jako větrolamy a brání tak půdní erozi zejména na přilehlých polích a loukách. Současně jsou prvním nárazníkem, který zachytí emise ze silničního provozu. V krajině jsou dále důležitým biokoridorem a podstatná je samozřejmě i jejich produkce kysliku a eliminace prachu z ovzduší,“ zdůraznil Ing. Jakub Esterka, konzultant Centra pro podporu občanů a odborník na biotechnické úpravy krajiny .
Zrušení výjimek pro silničáře, jimž k pokácení stromů postačí oznámení příslušnému úřadu (nemusejí žádat o povolení), je jedním z požadavků petice, kterou Arnika zveřejnila vloni na podzim. V současnosti je na ní více než 1000 podpisů. „V posledních dvou týdnech registrujeme až desetinásobný nárůst denního počtu podpisů, daný i zvýšeným zájmem, který záměr kácení v alejích u veřejnosti vyvolal,“ uvedla mluvčí Arniky.
| 