Zastupitelé zamítli dotaci na komunitní plánování

Odpověď na otázku, co je komunitní plánování můžete najít na internetu (např. stránky MPSV), stručně:

Komunitní plánování je plánování rozvoje určité oblasti veřejného života za spolupráce obyvatel regionu a to nejen v oblasti sociální, ale i ochrany životního prostředí, tvorby strategických rozvojových plánů obcí, preventivních zdravotnických programů, programů prevence kriminality, atd. Zkušenosti s komunitním plánováním sociálních služeb mají zejména města Písek a Ústí nad Labem. Řadu zkušeností s používáním této metody lze nalézt v zahraničí.
Neplánuje se celostátně („odshora dolů“), ale na úrovni kraje nebo obce. Proto je možné vytvářet cíle s ohledem na místní podmínky i na potřeby jednotlivých občanů.

Smyslem komunitního plánování v sociální oblasti je společně se dohodnout o tom, jaké služby chceme mít pro případ nepříznivé životní situace připravené.

Při komunitním plánování sociálních služeb se nejdříve zpracovávají sociálně demografické údaje, mapují se sociální služby a služby související, pak následuje popis a analýza přání a potřeb veřejnosti.

V této fázi se může do plánování zapojit každý občan s podněty a s názorem, jaké sociální služby by se v obci měly poskytovat. Při komunitním plánování jde vlastně o diskusi mezi zadavatelem (ten, kdo je za zajištění sociálních služeb zodpovědný – například obec), poskytovateli (ti, kdo služby nabízejí) a uživateli – občany obce. Na základě tohoto dialogu se pak vytváří plán dalšího rozvoje sociálních služeb. Komunitní plánování tedy pomáhá zajišťovat dostupnost a kvalitu sociální pomoci. Při tom zároveň šetří finanční prostředky, protože peníze se vynakládají jen na zřizování těch zařízení, které jsou pro občany regionu doopravdy potřebné.

Komunitní plánování podporuje dialog a spolupráci mezi obyvateli a obcí, zvyšuje pocit příslušnosti ke komunitě a umožňuje objevovat nové lidské i materiální zdroje. Umožňuje obcím sdružovat stávající zdroje a zvyšuje efektivitu jejich využití. Zvyšuje dostupnost a kvalitu sociálních služeb a rozšiřuje jejich nabídku, zajišťuje, aby sociální služby odpovídaly zjištěným místním potřebám, reagovaly na lokální odlišnosti

Na posledním zasedání v Neratovicích dostali zastupitelé materiál ke schválení spoluúčasti města v projektu „Tvorba komunitního plánu sociálních služeb“ V materiálu byli upozorněni na to, že proces komunitního plánování je nutné realizovat během dvou let, nejdéle do 30. 6. 2008 a náklady s tím spojené jsou předběžně odhadovány na 1 milion korun. Město se musí podílet z 12% celé částky, tj. 120 000 Kč, zbytek je hrazen z prostředků státu.

Zastupitelé měli schválit podání žádosti o dotaci, dále poskytnutí částky 120 000 Kč a poskytnutí zbývající částky 880 000 Kč do doby jejího uhrazení, z toho částku 500 000 Kč z rozpočtu města na rok 2006.

Pokud někdo předpokládá, že zastupitelé schválili tento materiál, hluboce se mýlí. Zastupitel Mišner se pouze otázal, jak tvorba komunitního plánování koresponduje s rozvojem pečovatelských služeb a hned nato navrhl radní Juda, kterému se ježí vlasy na hlavě, když slyší o spolupráci s občany, aby návrh byl stažen z programu a doplněn relevantními(?) informacemi, přestože příslušný úředník několikrát upozorňoval zastupitele, že termín podání žádosti o dotaci je do 31. 3. 2006.

O návrhu radního Judy se hlasovalo. Jedenáct zastupitelů bylo pro návrh stáhnout materiál z programu zastupitelstva. Jelikož se do konce března již zastupitelstvo nesejde, znamená to, že radní Juda způsobil finanční ztrátu městu ve výši 880 000 korun, které budou muset být v dalších dvou letech vyčleněny na komunitní plánování. Současně dal jasně najevo, co si myslí o spolupráci radnice s občany a jejich podílu na spolurozhodování o chodu města. Zapamatujte si to, občané.