Starosta svolal na pondělní odpoledne neformální schůzku zastupitelů

Mezi materiály na zasedání zastupitelstva objevili zastupitelé i pozvánku podepsanou starostou na neformální schůzku zastupitelů, kde budou zodpovězeny jejich dotazy týkající se rozpočtu města na rok 2006.

Schůzka byla svolána na 5. 12. 2005 v 16.00 hod. do zasedací místnosti Městského úřadu v Neratovicích.

Když jsem se dozvěděla o schůzce zastupitelů, vydala jsem se na městský úřad, vycházejíc z toho, že k rozpočtu se může vyjadřovat každý občan a měl by tedy mít právo obdržet všechny informace jako zastupitelé a proto jsem požádala starostu, zda se mohu schůzky zúčastnit. Starosta nejprve prohlásil před plénem, že nechá rozhodnutí na zastupitelích (kromě nich byli přítomni všichni vedoucí odborů městského úřadu), posléze sám rozhodl, že na schůzce nemohu být přítomna, protože je to schůzka neformální, SOUKROMÁ a budou zde projednávány i jiné věci než rozpočet. Žádný ze zastupitelů nic nenamítal a tak jsem zasedačku opustila.

Na www.otevrete.cz jsem si našla vyjádření Oldřicha Kužílka, odborníka na problematiku svobodného přístupu k informacím, k takovým neveřejným zasedáním zastupitelstva.

„Obecní zastupitelstvo nemůže a nesmí konat žádná neveřejná zasedání. Maskovat takovou praxi jiným slovním popisem (setkání členů zastupitelstva, odborný seminář nebo neformální schůzka apod.) nemá právní relevanci. O zasedání zastupitelstva jde, pokud splňuje podstatné znaky jednání zastupitelstva. Nemůže být rozhodující, že se na tomto „neveřejném zasedání“ nehlasuje. Hlasování je jen jedním ze završujících prvků jednání, ne však určujícím. Podstatné je, zda na takovém jednání jsou probrány body, které jsou pak probírány na „oficiálním“ jednání, a zda cílem jednání je najít shodu stran rozhodnutí zastupitelstva o těchto bodech. Takovou praxi je třeba napadnout u krajského úřadu, popřípadě i u soudu. Občan má právo domáhat se ochrany svého práva občana, tj. práva účastnit se jednání zastupitelstva. Uvedeným postupem, tj. rozdělením jednání zastupitelstva na dvě části, kdy v první došlo k projednání věci bez účasti veřejnosti a v druhé byly naplněny některé formální znaky, jako hlasování za účasti veřejnosti, bylo toto právo upřeno.“ Tolik Ing. Mgr. O. Kužílek, spoluautor zákona 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.