Radní a zastupitelé neznají zákon o obcích
| Ve chvíli, kdy se projednávala žádost občanů, kterým město zvýšilo nájem za městské byty pronajmuté na dobu určitou, prohlásil radní Burda: “Rada se zabývá tím, jestli toto nájemné jim nemůže dělat finanční problémy. Budeme hledat řešení, které nebude diskriminační, ale nejsem si jist, že zastupitelstvo může radě nulovat usnesení.“ |
 |
Nikdo ze zastupitelstva na jeho projev nereagoval. Nikdo nevěděl, jakou pravomoc má zastupitelstvo obce a zda může „nulovat“ usnesení rady.. Znovu se zde objevil problém, který je průvodním jevem jednání zastupitelů: neznají zákony, ani ten základní a pro ně nejdůležitější, zákon č. 128/2000 Sb. o obcích. Stačilo nalistovat a přečíst si znění §84, odst. 5: „Zastupitelstvo obce rozhoduje o zrušení usnesení rady, jsou.li mu předložena k rozhodnutí podle §105 odst. 1.“ Podle tohoto paragrafu „Starosta pozastaví usnesení rady obce, má-li za to, že je nesprávné. Věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva obce“. Starosta ovšem přes veškeré ujišťování, že jemu se také nelíbí skokové zvýšení nájemného, nepozastavil usnesení rady o zvýšení nájemného a nepředložil věc k rozhodnutí zastupitelstvu a proto zastupitelstvo nemohlo rozhodnout o zrušení usnesení rady – zvýšení nájemného. Rozhodnutí rady předložit problém s nájemným zastupitelstvu byla tedy jenom fraška, která měla dodat zdání spravedlnosti v jednání s nespokojenými občany města. Pokud zastupitelstvo nebylo spokojeno s rozhodnutím rady města a postupem starosty, mělo možnost využít paragrafu 84 a odvolat členy rady z funkce, což neudělalo. |
| Anna Spěváčková |