Další stromy na pozemku města zničeny

Jako epidemie se v poslední době šíří ničení stromů na sídlišti i mimo ně. Podle zákona by měl každý, kdo má závažný důvod k odstranění stromu, požádat se všemi náležitostmi odbor životního prostředí o povolení ke kácení. Jenže, někteří jedinci si dobře uvědomují, že žádné závažné důvody nemají. Stromy pouze stíní, což v době letních veder by je mělo těšit, ale oni si bohužel neuvědomují stále se zvyšující nebezpečí slunečního záření. Kromě toho, pozemky jsou města a oni nemohou o kácení žádat. A tak to vyřeší „vlastními silami“. Sáhnou do zásob spolanských výrobků, připraví příslušný herbicid a posypou okolí stromu. Po několika dnech začne strom hynout. Herbicid už pronikl do kořenového systému a stromu není pomoci. Takto byl postupně zničen pajasan, střemcha, hloh a akát u domu č. 950, krásná bříza a dvě borovice v ulici Na výsluní, třešeň a broskev v ulici 17. listopadu.

Ačkoli stromy jsou majetkem města a zjevně se jedná o trestný čin ničení majetku a obecné ohrožení, město se o likvidaci stromů nezajímá. Pouze jednou, v případě stromů v ulici Na výsluní podalo Sdružení občanů Neratovic trestní oznámení, ale policie pachatele nevypátrala. Nyní se situace opakuje. V ulici Na výsluní opět zahynuly dvě krásné zdravé břízy. Hnědá tráva kolem stromů jasně svědčí o posypání herbicidem. Jak jsem zjišťovala na radnici, odbor správy majetku trestný čin policii nehlásil, přestože se opět jedná o stromy na pozemku města a na zasedání zastupitelstva jsem vedoucí odboru o hynoucích stromech informovala. Přímo naproti místa se zničenými stromy je instalovaná kamera, která musela zachytit pachatele činu. Jak je možné, že nikdo nemá zájem na tom, aby vandalství bylo potrestáno a podobné činy se už neopakovaly? Když se instaloval kamerový systém ve městě, byli jsme ubezpečováni, že je to nutné pro zvýšení bezpečnosti a snadnější odhalování trestných činů; jak je tedy možné, že není využito snímkování kamery pro odhalení pachatele? K čemu slouží kamerový systém, když ne k sledování trestné činnosti? Napadají mne další otázky: kdo kontroluje snímky, jak, kde a jak dlouho jsou archivovány, jak jsou zabezpečeny proti zneužití. To jsou natolik závažné otázky, že by na ně měli představitelé radnice odpovědět co nejdříve. Domnívám se, že každý občan města by měl mít jistotu, že kamerový systém nemůže narušit jeho soukromí a zároveň pomůže zvýšit jeho pocit bezpečí. Doufejme, že se město začne zajímat o svůj majetek, v archívu kamerového systému se podaří dohledat snímky pachatele a ten bude odhalen a usvědčen, aby se podobné vandalství už neopakovalo.