Plánování zaměřené na snižování hlučnosti v Německu

Stejně jako v České republice je nejvyšší míra hlučnosti spojena s dopravním hlukem. Asi dvě třetiny německého obyvatelstva jsou ve svých domovech obtěžovány dopravním hlukem. I v menších městech je v denních hodinách vysoká hluková zátěž, která zvyšuje riziko onemocnění oběhového systému a to včetně infarktu.

K účinnému snížení hlučnosti se používá kombinace různých opatření:

• Zkracují se jízdy motorových vozidel a nahrazují se dopravními prostředky příznivějšími pro životní prostředí (vlak/autobus, chůze, jízdní kolo), tj. omezuje se provoz motorových vozidel, zlepšuje se nabídka veřejné dopravy a cyklistické dopravy
• snížení hlukových emisí ze silniční dopravy lze dosáhnout zlepšením povrchů vozovek, snížením povolené nejvyšší rychlosti, zvýšením plynulosti dopravy a používáním techniky s nízkou produkcí hluku
• použití prostředků jako je odclonění protihlukovými stěnami a valy, uzavřená okrajová zástavba, umisťování klidných prostor dál od silnice. Používání protihlukových oken má tu nevýhodu, že jeho účinek je omezen jen na dobu, kdy jsou okna zavřená a jen na dobu pobytu osob v bytě.

Důležité je sdružené plánování rozvoje dopravy zaměřené na snižování hluku a emisí škodlivin v ovzduší. V ochraně před hlukem a škodlivinami spatřují v Německu šanci ke zvýšení kvality života ve městech.

Přesto v některých velkých městech byly naplánovány nové dálnice ve prospěch individuální motorizované dopravy, která doslova válcuje obytné prostředí lidí a nutí obyvatele k tomu, aby se odstěhovali.

Bývalý primátor Berlína pronesl při té příležitosti své slavné výroky:“Auto zabíjí naše města“ a „Kdo seje silnice, sklízí provoz“. Tento poznatek měl v řadě měst velkou odezvu, protože odpovídal zkušenostem mnoha městských obyvatel.

Byla založena řada občanských iniciativ, která požadují, aby doprava ve městě měla jen obslužnou funkci. Je nutné, aby nepřicházely zkrátka ostatní potřeby občanů: klidné bydlení, příjemný pobyt na veřejném prostranství v ulicích, hraní si dětí bez ohrožení jejich života projíždějícími auty, rekreace ve městě apod.

Dialog správních orgánů s občany se uskutečňuje ve formě různých „kulatých stolů“, s občanskými skupinami dnes již veřejně diskutují i zástupci správních orgánů.

Jsou budovány stezky pro pěší, rozšiřuje se síť cyklistických stezek napojených na evropské cyklistické trasy, dálková železniční doprava získá nová nádraží, tranzit vedlejšími ulicemi má být znemožněn soustavou zón se zklidněným provozem slepých ulic a smyček jednosměrných ulic. Průjezd bude možný jen pro cyklisty.

Sítě hlavních dopravních cest a počty jízdních pruhů v centru měst budou dále redukovány.

Projektování dálnic i rozsah jejich realizace nadále klesá.

A opět se nabízí srovnání s tím, jakým způsobem je řešena doprava v našem městě. Místo jednosměrné ulice 28. října, kvůli níž byl vybudován obchvat za trojkou školou, odhlasovalo zastupitelstvo obousměrnou komunikace, aby veškerá doprava byla vedena středem města. Silnice má být rozšířena, chodníky zúženy. Ulice má být vydlážděna zámkovou dlažbou, která je při průjezdu automobilů velmi hlučná. Zastupitelstvo požaduje vytipovat nová parkoviště, místo aby návštěvníci města za parkování platili a tím snižovali dopravní ruch ve městě. O cyklistických stezkách se nám může jenom zdát. Na zasedání zastupitelstva dokonce padl návrh na zrušení železniční trati do Čelákovic. Chybí celková ekologicky příznivá koncepce dopravy. Možnost zapojení občanů do řešení dopravní problematiky neexistuje. Přitom je dokázáno, že omezování hlučnosti a ochrany ovzduší jsou tím úspěšnější, čím více jsou průhledné a čím více jsou akceptovány veřejností.