Mezinárodní seminář se zabýval dopravními problémy a hlukem z dopravy

Cílem semináře pořádaného Centrem SOS Praha a Ústavem pro ekopolitiku byla výměna příkladů dobré praxe při řešení závažných dopravních problémů ve městech Praha, Berlín, Varšava, prezentace aktuální problematiky hluku z dopravy a zapojení občanské veřejnosti do řešení těchto problémů.

Zatímco většina měst začíná bojovat proti vlivu hluku na svoje občany a snaží se minimalizovat individuální automobilovou dopravu, vedení našeho města podporuje investiční akce, které zatáhnou dopravu do obytných sídlišť a způsobí zhoršení kvality života v Neratovicích. Snad by bylo dobré, kdyby si volení zástupci občanů uvědomili, jaké jsou zdravotní účinky vlivu hluku na lidské zdraví.

Hluk nejenže poškozuje bubínek a po mnoha letech i nervové buňky v hlemýždi a nervové dráhy v mozku, ale především ruší funkční stav organizmu, spánek, odpočinek, komunikaci a celkový výkon. Vzhledem k tomu, že hluk je nechtěný zvuk a nelze ho ovlivnit, člověk se ocitne do stresu – stoupá mu krevní tlak, zrychluje se tep, dochází k zvýšení adrenalinu a ovlivňuje psychiku. Dostavuje se únava, deprese, rozmrzelost, snížení výkonnosti, paměti a pozornosti.

Pokud je vliv hluku trvalý, objevují se chronické účinky ve formě civilizačních chorob – vysoký tlak, zvýšený cholesterol, poškození srdce, infarkty, snížení imunity apod.

Čím je prostředí hlučnější, tím častější je výskyt civilizačních chorob.

Má-li hluk takové negativní účinky na lidský organismus, je možné získat informace o hlučnosti v životním prostředí a nespoléhat se pouze na subjektivní pocit?

Bohužel, občan má možnost zjistit hlučnost prostředí pouze v místech realizace nových investičních projektů v případě posuzování vlivu stavby na životní prostředí (EIA). Jak jsme měli možnost se přesvědčit v materiálech pro výstavbu hypermarketu Tesco, může být hluková studie úmyslně špatně zpracovaná, aby se neprokázal negativní vliv hluku na obyvatele.

Ostatní informace o akustické situaci nejsou veřejnosti přístupné, záleží jen na vůli státních institucí, které samy rozhodují, zda jimi vlastněné informace budou zveřejněny.

Jako průkopníky v této oblasti lze označit magistráty města Prahy a města Jičína, které na svých internetových stránkách publikují hlukové mapy zpracované pro území těchto měst.

Členské státy Evropské unie zpracovávají do své národní legislativy směrnici Evropské unie o řízení a hodnocení hluku ve venkovním prostředí.

Prezident Klaus zmíněný návrh zákona nepodepsal, neboť podle jeho názoru je hluk „neodstranitelnou součástí životního prostředí člověka, protože je důsledkem aktivního a produktivního života lidí. Snaha hluk beze zbytku odstranit (nebo jej totálně plánovat a regulovat) je neslučitelná se samotnou podstatou svobodné společnosti.“

Jaký mají názor na hluk ve Varšavě a v Berlíně, si řekneme příště.