Musíme myslet na budoucnost

Nejlepší by bylo, kdybychom si kolektivně pořídili krávu a kurník pro slepice.

Dnes to bude krátké. V samoobsluze, pardon, v supermarketu, co není vůbec super, jak se nyní obligátně a poněkud tupě říká, jsem marně hledala nějaké levné máslo. Spadla jsi z višně, divila se kamarádka. Žádné levné máslo neexistuje, cena už se blíží k sedmdesáti korunám. Jak je to možné? Nevím, snad si prý ty samoobsluhy, pardon, tento název je poněkud zastaralý, ale co chcete po člověku, pamatujícího protektorát, opravuji, supermarkety si navyšují marže, aby co nejvíce vydělaly. Máme měsíc do Vánoc a ti hloupí čecháčci (musíte si uvědomit, že ty super a hyper obchody jsou v cizích rukou a mají jediný cíl, jak nejvíc očesat zdejší populaci a pak s veselým hýkáním přeposlat zisky do své rodné země; prý je to klidně skoro bilion ), tak ti hloupí čecháčci raději umřou hladem, než by se vzdali svých pitomých vánočních tradic. Už jsme jim vnutili ten helovín, ale vánoce pořád odolávají. Ani toho Santa Klause nepřijali. Prej Ježíšek, dyť je to mimino zabalené v plínkách a položené na slámě. Co po nich chcete, jsou to primitivové...No tak to máslo. Shodli jsme se s kamarádkou, že by bylo bezvadné pořídit si kolektivně krávu, co vchod, to kus. Myslím v paneláku. Ve sklepě. A bylo by po starostech. Jenže pak jsme zjistily, že plato vajec stojí dvě stovky, no to snad ty banány byly přijatelnější. Ale i tak jsme našly řešení. Pořídíme si kurník se slepicemi. Navážeme přátelství se zastupitelem Šandou, ten nám bude dodávat žížaly z vermikompostéru a my mu budeme platit vejci. Když za války mohli lidé chovat husy na pavlačích na Žižkově, my můžeme za kapitalizmu chovat krávy i slepice, ne? Tak krásné Vánoce, lidi.

Anna Spěváčková