Správkyně zeleně by měla začít zodpovědně pečovat o městskou zeleň.

Pokud to nezvládá, měla by odejít a město by si mělo najít člověka, který má vztah k zeleni a rozumí ji.

Nyní jen opravdu stručně: Nemusím snad mnohokrát opakovat, že bezpodmínečně musíme ve městě vysázet stovky stromů (a s nimi i keřů) všech tvarů a všech druhů, protože nejsme schopni určit, zda se bude oteplovat nebo ochlazovat a jak budou dřeviny snášet měnící se podmínky. Musí to být stovky vzrostlých stromů, ne sazenic dvacet centimetrů vysokých, jak se dělo v lesíku na Kojetické nebo vysokých proutků jako v lesíku Mládežnická. Je nutné si uvědomit, že strom je živý organizmus a má své nároky na životní prostor. Jestliže stromy vysazuje člověk, pak si musí uvědomit, že strom je celoživotně vázaný na jedno předem určené místo "STANOVIŠTĚ" a na tomto stanovišti až do konce svého života roste. - Pokud se týká podmínek, pak teplotu nelze ovlivnit, za posledních desítek let se teplota zvyšuje, ale pokud dojde k změně polohy Golfského proudu, může se začít i ochlazovat. - Voda je pro strom nezbytná a nové výsadby jsou udržitelné jen za vynaložení energie na zalévání. Je nutné zadržovat dešťovou vodu. - Půda musí být dostatečně prostorná, provzdušněná, plná kapilár (drobných trubiček), aby dokázala vést vodu a kyslík ke kořenům. Nesmí být udusaná a zhutněná. Sazenice musí být kvalitní, s vyvinutým kořenovým systémem a musí být správným způsobem vysazené. Správkyně zeleně musí využít i samovolně (tzv. náletové) vyrostlé stromy a keře, ne je odstraňovat, jak se doposud děje. Pokud jsou už v prostoru parcel určených k výstavbě stromy a keře, je nutné je ponechat a neodstraňovat, projektant by měl být povinen jen navrhnout dosadit další dřeviny. Ne jako v tzv. Kostomlatských sadech, kde byly stávající dřeviny vykáceny a keře vyřezány. V příštím článku se podíváme po městě, hlavně sídlišti, na chyby a nedostatky v souvislosti se zelení.

Anna Spěváčková