Vesele plýtváme vzácnou vodou

Ve městě, a teď beru v úvahu sídliště, neexistuje jediná plocha, která by vodu zadržovala. Žádná tůňka, mokřad nebo proláklina k zadržení vody. Voda se nevsakuje ani na plochách udusaných jako beton. Plochy neustále udusávají sekačky, rostliny jsou shoblovány až ke kořenům, málo kde byla zeleň ponechána, aby vyrostla, vykvetla a vysemenila se hlavně kvůli hmyzu. Nezapomeňme, že vysoký porost ochlazuje!

Obyvatelé, bohužel, sekání podporují. Jenže si neuvědomují, že hmyz rapidně ubývá a se spoustou kvetoucích bylin se už nesetkají. Kde je pestrost kvetoucích luk!  „ U nás ještě neposekali!“, říkají a a jdou si stěžovat. Místo osvěty a vysvětlování jim na radnici vyhoví.

Při lijáku se voda valí ulicemi a stéká do kanalizace, z ní do řek a pryč z našeho státu. Ze střech totéž. Místo aby zelené plochy byly níž než chodníky nebo silnice, aby voda mohla zavlažit zeleň, je tomu naopak. Jenom u paneláku Na Výsluní voda z parapetů shromažďuje v sudech, aby bylo čím zalévat předzahrádky. Je to jak kapka v moři. Ale je-li dlouho sucho, nestačí to.

V horách a kopcích stéká voda z lijáků s polí a strhává s sebou vzácnou ornici. Orá se po spádnici, některé plodiny jako je kukuřice vodu vůbec nezadrží. Státu ani obcím to nevadí. Je to přece jen bahno, tvrdí představitelé obcí i novináři. Na neúrodných polích se nic neurodí, ale prý klidně vše dovezeme. Už dovážíme. Papriky za stovku, cibuli za padesát, shnilou mrkev také za málem padesát.

Kdyby alespoň město rozparcelovalo pozemky v Trativodech a Na Výsluní na zahrádky, aby si mohli lidé vypěstovat svoji zeleninu. Jenže developeři mají zelenou a vedení města jim vychází vstříc. Ale naše vedení města uvažuje jinak. Zadlužili město a nyní se snaží vytřískat co se dá. A ze zahrádkářů nic nekápne.

Obec ani stát nestanovili povinnost zadržovat dešťovou vodu, přesto, že naše republika vytváří jakousi střechu Evropy, z níž voda odtéká, ale nepřitéká. Co nenaprší, to nemáme. Už slyším hlasy: máme vrty, ne? Ale i ta podzemní voda musí napršet a vsáknout se do hloubky. Čím víc odběratelů, tím dřív se rezervoár vyprázdní.  Dokonce odtéká mnohem rychleji, než by měla. Před léty byly vodní toky napřimovány, aby se řeky a potoky nerozlévaly do krajiny a neubíraly plochy orné půdy

Teď naopak stát nedělá nic proto, aby neubývala orná půda. Na čem by se potom stavěly haly, obchodní střediska a satelity? Od koho by pak dostávali všimné za ochotu povolit výstavbu, třeba i na městských pozemcích?