Naše zemědělství deset let od vstupu ČR do EU je ve velmi špatném stavu a bude ještě hůř.

Přednáška „České zemědělství a potravinářství před Zeleným údělem a po jeho implementaci“ 

S přednáškou vystoupil na nedávné mezinárodní konferenci člen Představenstva Agrární komory ČR a generální ředitel společnosti RABBIT Trhový Štěpánov Zdeněk Jandejsek.

Důležité údaje:

V prvé řadě uvedl několik čísel z oblasti živočišné výroby. Například, pokud jde o skot v roce 1990 bylo u nás 3.506.000 ks, zatímco v roce 2020 to bylo jen 1.404.117 ks. což je úroveň 40 % oproti roku 1990

Obdobně pokles nastal i v počtu dojnic. V roce 1990 to bylo 1.236.000 ks, v roce 2020 357.014 ks, to je pokles na 28,9 %. Rovněž, pokud jde o produkci mléka v litrech, tak v roce 1990 to bylo 4.802.000.000 nadojených litrů a v roce 2020 jen 3.083.800.000 litrů, což je pokles na 64,2 % původní úrovně.

Hovězí maso: V roce 1990 bylo vyprodukováno 509.000 t. a v roce 2020 164.900 t., což je na úrovni 32,4 % původní hodnoty.

Výsledkem těchto ekonomických změn je to, že v případě vypuknutí konfliktu nebo přírodní katastrofy je naše obyvatelstvo bez dostatečné potřeby mléka, mléčných výrobků, masa, vajec, ovoce a zeleniny, brambor atd. Načež dodal, že pokles živočišné výroby za těch 30 let, a zejména po vstupu České republiky do EU v roce 2004, znamená, že zemědělcům chybí hnůj, chlévská mrva, aby mohli nadále zúrodňovat svá pole.

 V roce 1990 bylo v České republice 4.790.000 ks prasat, zatímco v roce 2020 to bylo jen 1.404.000 ks, což je pokles na úroveň 29,3 procenta. V případě prasnic v roce 1990 bylo 311.000 ks, v roce 2020 87.000 ks, což je pokles na 27,9 %. Pokud jde o produkci vepřového masa v tunách, to je v živé hmotnosti, v roce 1990 to bylo 763.000 t. a v roce 2020 294.600 t., což je pokles na úroveň 38,5 % původní hodnoty.

Konstatoval, že během doby nastal výrazný pokles rozměru zemědělské půdy v hektarech. Jestliže v roce 1900 to bylo 4.228.000 ha, v roce 2020 to pokleslo na 3.493.608 ha, tudíž pokles na 82,6 %. Takže, za pouhých 31 let se snížila výměra zemědělské půdy o 17,4 %. To je, podle něho, neuvěřitelné.

Současně dodal, že produkce živočišné výroby klesla téměř na polovinu s tím, že obiloviny jsou pěstovány pouze na 57,3 % orné půdy, oproti 61,8 % v roce 1990, kdy živočišná výroba byla více než dvojnásobná. Načež pro ilustraci to doplnil slovy, že v roce 1936 se obiloviny pěstovaly na 58 % orné půdy.

Místo, abychom na půdě, která se uvolnila po snížených ha na krmné plodiny, pěstovali zeleninu a ovoce s vysokou potřebou lidské práce, u kterých spotřeba stále roste, zlikvidovali jsme asi 2/3 těchto ploch,“ konstatoval.

Vzápětí na to uvedl, že, jako spotřebitelé, konzumujeme dováženou zeleninu a nevíme, na jakých půdách je pěstována, čím je chemicky ošetřována, jaká hnojiva byla použita, zda není pěstována třeba na kontaminovaných půdách.

 A co brambory? Potravina chudých: v roce 1989 jsme brambor pěstovali 115.446 ha a v roce 2020 jen 23.877 ha, tj. při poklesu na úroveň 20,8 % původního množství. Načež dodal, že na produkci škrobu je vyčleněno 5.774 ha.

Přičemž následovala řečnická otázka, zda je nutné dovážet většinu brambor ze Španělska, Turecka, Egypta apod., kde nejsou pro nás známy podmínky pěstování, anebo raději podpořit výrobu a výstavbu temperovaných skladů, zaměstnávat lidi a vyrábět řadu výrobků z vlastní produkce?

Podle něho předpokládaná implementace Zeleného údělu mimo jiné zahrnuje omezit používání pesticidů o 50 %, omezit používání průmyslových hnojiv o 30 %, přičemž nyní je to o 20 %, dále omezit antimikrobiální látky pro zvířata o 50 %, zároveň omezit produkci konvenčního zemědělství ve prospěch ekologického zemědělství na 25 až 30 % a v neposlední řadě rovněž snižovat stavy hospodářských zvířat z důvodu produkce metanu.(!) Pozn.A.S.: Zdá se, že je plánována i likvidace lidtstva ze stejného důvodu.  

Poté opět následovalo několik čísel pro srovnání, které se týkaly snížení průmyslových hnojiv. V České republice se užívá cca 124 kg čistých živin na 1 ha orné půdy, ve Švýcarsku cca 200 kg, v Německu cca 220 kg, v Nizozemí cca 240 kg, v Belgii cca 290 kg a v Irsku cca 510 kg.

Proto také zdůraznil, že není důvodu dále snižovat o dalších 30 % či 20 %, jelikož dopady dalšího snižování by omezily úrodu i kvalitu vyráběné produkce.

Pokud se v České republice využívají léčiva jen selektivně a budou se zároveň také omezovat o 50 % antimikrobiální látky, neproběhne odpovídající léčba zvířat, a ty budou strádat a nebude možné je vůbec chovat, dodal významný český hospodář v zemědělství a potravinářství.

V případě implementace (zavedení) Zeleného údělu v České republice v rozsahu navrhovaném dojde k dalšímu snížení soběstačnosti v základních potravinách, která není bezpečná již v současné době. Vždyť v průměru všech základních potravin je nyní na našem trhu cca 55 %. Takže, nezajistit dostatek potravin v době, kdy máme vysokou životní úroveň, může směřovat k nepokojům obyvatelstva, 

Výsledkem těchto opatření při zavádění Zelného údělu bude, že dovoz potravin potom bude pocházet ze zemí MERCOSUR-u (tj. sdružení volného obchodu latinskoamerických zem), kde nejsou zajištěny standardy na úrovni EU. Dále dojde ke snížení kvality potravin z důvodu používání u nás již zakázaných přípravků ve výživě zvířat či léků u nás již zakázaných (např. řady kokcidiostatik) nebo hormonálních přípravků apod. 

Tato opatření přinesou to, že dojde k obrovskému výpadku přírodního organického hnojiva, což způsobí zejména další snižování procenta humusu v půdě, dále špatnou údržnost vody v půdě, další narušení drobtovité struktury půdy, další okyselování půd, utužování půdy a nedostatek vzduchu v půdě, snížení množství půdních živočichů rozkládajících organické součásti půdy. Přičemž výše uvedené důsledky navrhovaných a přijatých opatření nebudou prospívat životnímu prostředí, ale naopak bude snižovat úrodnost půdy a obyvatelstvo vystaví také obrovskému nebezpečí v kvalitě a dostatku potravin.



Anna Spěváčková