Zelená, modrá a šedá infrastruktura

Tzv. zelená a modrá infrastruktura hraje v životě lidí důležitou roli.

Zatímco vedení našeho města se doposud zaměřovalo na tzv. šedou infrastrukturu, tj. budování chodníků, rekonstrukce silnic a výstavbu budov jako je přístavba dvojky školy a domova důchodců, zcela pomíjelo velmi důležitou tvorbu zelených ploch tzv. zelené infrastruktury a vodních systémů tzv. modré infrastruktury. Pokud se pokusilo o tzv. revitalizaci parků a lesíků, skončilo to totálním fiaskem. Příkladem budiž devastace tzv. Kostomlatského sadů či likvidace přírodního lesíku Mládežnická. Stejně tak pokus o revitalizaci lesíku Kojetická u městského úřadu dopadl nevalně.

Jistě, tzv. „betonové“ řešení je mnohem viditelnější a lépe se před volbami propaguje, ale z dlouhodobého hlediska je mnohem pozitivnější zelená infrastruktura než šedá, protože má mnohem menší nároky na údržbu a má delší životnost.

Je prokázáno, že rezidenční a komerční nemovitosti  přímo sousedící s krajinou mají například o 20% vyšší hodnotu než budovy bez návaznosti na zeleň. Člověk žijící v zeleni se dožívá vyššího věku, pohled do zeleně uspíší uzdravení...Ačkoliv toto je známo už mnoho let, vedení našeho města tuto skutečnost zcela ignoruje.

Neexistuje hospodaření se srážkovou vodou ani výsadba stromů a keřů v masivním měřítku, i staré stromy jsou drasticky ořezávány jen aby zahradnické firmy měly zakázky z radnice, travnaté plochy jsou nelítostně sekány a pokud se náhodou někde objeví něco, co připomíná květnatou louku, sekačky ji srovnají se zemí (předevčírem 11. 7. za panelákem na křižovatce Kojetická, Benešovka, nerealizují se obnovy ekosystémů ani zelené budovy (popínavé rostliny, zelené střechy a fasády).

Samozřejmě že jedním ze základních atributů předpokládá multidisciplinární tým tvůrců – pouze skupina expertů na různé oblasti je schopná vytvořit skutečně životaschopný a fungující objekt. Jenže v našem městě neexistuje spolupráce s občany, nebyly vytvořeny komise týkající se všech možných oborů. Coby experti byli často zvoleni spolužáci, známí nebo kamarádi kamarádů. Podle toho vypadal výsledek.

Anna Spěváčková
Jméno:Anna Spěváčková <spevackova@seznam.cz>
Datum:19.07. 07:45
Titulek:Článek pana Hlubučka z Neratovic
Mluví mi z duše. Škoda, že v Neratovicích o něm neuslyšíme. Kdysi byl v místní politice, ale už není. Škoda.

Převzato.
Projdeme si novým středověkem?

V posledních dnech mě zaujal titulek, že Městský soud v Praze rozhodl, že česká ministerstva zasahují do práv žalobců, protože nesnižují emise skleníkových plynů a tím přispívají ke klimatické změně. Úřady podle rozhodnutí nesmějí v porušování práv žalobců dále pokračovat a musí přepracovat své plány. Potud titulek. Odborníci se přou, zda za změnou klimatu stojí v rozhodující míře vliv člověka, ale už soud ví, že konkrétní opatření jsou nedostatečná. Budou soudy inkvizičně zneužívány, podobně jako jsou k brzdění společenských staveb? Nikdo netuší, zda navrhovaná opatření se vůbec nějak významně projeví a za jak dlouho, ale nové náboženství je už pevně zakotveno v myslích hlavně mladých a bohužel i orgánech EU. Podporováno ekonomickou lobby, která na tom získává státní dotace. Vzmáhá se hon na kacíře a na ty, kteří si odmítají pod sebou podřezávat větev. Nabízí se bonmot, že kdo nebyl ve dvaceti ekologickým alarmistou, nemá srdce, ale kdo jím je i ve čtyřiceti, nemá rozum.

Bojem s klimatickou změnou je posedlá hlavně Evropa, která produkuje jen cca 10% celosvětových emisí CO2. Jen Čína, USA a Indie produkují dohromady 50% emisí. Ostatní části světa mají přízemnější starosti, jak uživit své obyvatelstvo a dopřát jim základní životní úroveň. Neslyší proto na radikální názory, zavrhnout uhlí, ropu a vůbec fosilní paliva a přejít na obnovitelné zdroje. Jako trend na jedno celé století budiž, ale chtít toho dosáhnout nejlépe za jednu dekádu je sebevražedný záměr. Jen v ČR by totální náhrada benzinu a nafty přechodem na elektromobilitu, vyžadovala výstavbu 4,2 nových Temelínů. Jak dlouho už připravujeme rozšíření Dukovan o jediný blok. Pro automobily se spalovacími a zážehovými motory je vybavena celosvětová infrastruktura servisu a čerpacích stanic. Změnit to bude velmi nákladné. Řídit by to měla ekonomická výhodnost a ne náboženství. Bude dost lithia na baterie? Jak hasit hořící elektromobily, co s nimi vybitými v koloně na dálnici? Ďábel se obvykle skrývá v detailu. Dělají alarmisté detailní analýzy? Mám pocit, že uvažují jen globálně a koncepčně.

Jako by nestačil covid a teď ještě válka na Ukrajině. To vše způsobuje, že se země zadlužují na úkor budoucích generací. Rostou jejich státní dluhy, které jednou budou muset splatit potomci.
Jméno:Anna Spěváčková <spevackova@seznam.cz>
Datum:19.07. 07:47
Titulek:Článek pana Hlubučka z Neratovic
A pokud ne, tak vypukne všeobecný bankrot, proti kterému bude nějaká klimatická změna drobnou lapálií. Politici neradi připouštějí, že se mýlili, že je třeba změnit názor. Je nejvyšší čas skončit s Green Dealem a prodáváním odpustků za emise oxidu uhličitého. Není třeba ho totálně pohřbít, ale je nutné ho odložit a hlavně rozložit na dlouhé období. Klimatu se spíše přizpůsobovat, než s ním bojovat. Lze ho realizovat z přebytků v dobách bohatých a ne za dluhů v dobách hubených.

Jinak nám hrozí bezprecedentní krize. Energetická brzy přejde v politickou, protože lidé si nebudou chtít dát znehodnocovat své úspory a pohřbít životní úroveň pro chybné premisy politiků. O peníze jde vždy v první řadě. O idejích může přemýšlet až sytý a spokojený člověk. Po revoluci jsme si užívali svobodnou občanskou společnost, kde záleželo na tom, jaké záliby mají lidé a jak chtějí směřovat svůj život. Pak však zase přišli politici a věrozvěsti a zjevují nám ty „správné“ pravdy a názory a vtloukají nám do hlavy, co si máme myslet a jak máme konat. Jinak budeme kacíři mimo hlavní proud. Klimatická lákadla vypadají bohužel na první pohled rozumně. Zeptal se však někdy někdo lidí, za cenu jak hlubokého poklesu životní úrovně chtějí bojovat se změnou klimatu?

Zvládnout současnou krizi je teď důležitější, než jak dopadne válka na Ukrajině, či zda hladina moří bude příští rok o dva milimetry výše. Při řešení se má postupovat od toho nejakutnějšího. Vše naráz nevyřešíme, na to nemáme prostředky a v tom bychom se rozmělnili. To ostatní budeme řešit až zase silní a stabilní. Jinak hrozí destabilizace společnosti, nárůst populismu a extremismu a vláda pevné ruky bude zas o krůček blíže.

Vratislav Hlubuček