Firma, která má na starosti údržbu zelených ploch, minimalizuje svou péči pouze na kosení ( tj. sekání sekačkami) prováděné s porušením základních zásad této činnosti. Sekat by se mělo maximálně o ? výšky porostu, nejlépe 1/3. Jenže často jsou plochy vyholené až do kořenů. V jarních měsících, kdy jsou přírůstky největší, se přerostlý porost zkracuje na pár centimetrů i méně snad s odůvodněním, že poroste pomaleji. Takový zásah je zcela nevhodný.
Je nutné, aby teoreticky a prakticky dobře připravení pracovníci (měla by to být pracovnice odboru životního prostředí, která má na starosti veřejnou zeleň, otázka je, zda je opravdu odborně zdatná a zeleni rozumí) nesestavovali plán kosení předem bez ohledu na počasí, především na srážky a teplotu (za vysokých teplot se zelené byliny nesmí sekat, uvadnou). Někdy člověk nevěří svým očím, když vidí pracovníka sekat zelenou plochu (odpovídající název by byl hoblovat) v pravé poledne v tropickém horku nebo dlouhotrvajícím dešti, neboť dostal pokyn od vedoucího pracovníka v takových podmínkách trávník podle harmonogramu zkrátit.
V jarním a podzimním období by se měly travnaté plochy provzdušnit tzv. vertikutátorem a tuto činnost spojit s dosevem travního semena. Trávník je nutné přihnojovat kompostem. Pokud se týká zavlažování, v budoucnu s ohledem na oteplování se stane nutností.
Už jen porovnáním úrovně našich neratovických hrůzostrašných zelených ploch s trávníky ve městech, kde je prioritou veřejná zeleň, je zřejmá nutnost vyšších investic na údržbu zeleně s upřímným doporučením začít u investice do odborného vzdělávání pracovníků, kteří jsou za údržbu městské zeleně odpovědní.
Z pohledu alespoň trochu vzdělaného občana pak vypadá starost o zeleň naprosto chaoticky a vyvolává řadu stížnosti.
V Neratovicích dosud neexistuje jednotná závazná metodika postupů při údržbě zeleně. A podle toho to v našem městě vypadá. |