Psi pytlačí na polích
 |
 To
není věta z rafinovaného diktátu pro žáky základní školy, ale skutečnost. V
ulici Na výsluní mají obyvatelé výhody a nevýhody spravedlivě rozděleny. Zatímco
část domů je jednou stranou otočena do obrovského parkoviště, které zvlášť v
zimě připomíná plynovou komoru (ale to můžeme probrat jindy), druhá strana domů
vyhlíží do polí. Hned za domy začíná něco, co se tváří jako nefalšovaná příroda.
Zajíci poskakují na obzoru v milostných hrátkách, máte-li štěstí, zahlédnete
srnku, myšice a hraboši se stávají vašimi každodenními společníky. A pak, s
atlasem psů v ruce, se můžete stát odborníky přes psy. Vblízku i vdáli před
vámi defilují všechna možná psí plemena.
Někteří majitelé psů na své psy dohlížejí, kontrolují je a dbají na to, aby se pes nevzdálil z kusu pole ležícího ladem. Jiným ovšem jakoby to bylo jedno. Pes je neposlouchá a uteče dál do polí, marně na něj řvou ze všech sil, vůně zvěře láká a ve psu se probouzí šelma – lovec. A loví. Starý zkušený zajíc mu uteče, ale malé mimino, zajíc březňáček nemá šanci. Skončí v brázdě s ukousnutou hlavou. Co s tím? Snad oplotit město, nebo vyhradit konečně rozumné místo pro venčení psů blízko sídliště, ne někde u hydra u Labe, a současně všemi způsoby lidem natlouci do hlavy, že nejsou na Zemi sami a kolem nich je spousta tvorů, kteří mají právo žít. Aktualizace 30.4 21:00: Ještě včera, když jsem na poli nalezli zajíčka bez hlavy, jsem se domnívala, že je to dílo nezvládnutého psa. Ale vše je jinak. Na polích nepytlačí psi, ale malé usmrkané děti. Parta dětí, může jim být deset, maximálně dvanáct let, nahlas probírala, na co se příště vydá. Co uloví a bude mučit a zabíjet. Zajíčky už našli, ještěrky a myši zkoušeli vloni. Psi, jak je vidět, jsou v tom nevinně. Děti se baví zabíjením zvířat. Není se co divit. Na www.novinky je inzerována německá hra: Tempejagd, přeložená coby „Zastřel si svého čmeláka“. Princip hry je velmi jednoduchý: „Kurzor myši se změní v zaměřovač a vy s ním pálíte po všem, co se na obrazovce hýbe – zmiňovaní čmeláci, žáby, hadi a všelijaká podivná havěť, kterou se to v Africe jen hemží.“ Zvrácená, morbidní hra, která by se neměla dostat lidem, a dětem zvlášť, do ruky. Vlastně by taková hra měla být zakázaná, jenže to by u nás asi neprošlo. Není divu, že děti pořádají hony na bezbranné tvory, v dospělosti pak tentýž zvrácený tvor zkope lékaře a záchranáře. |
| Anna Spěváčková |