Za paneláky Na Výsluní budou vykácenysakury

Sakury zde nemají dobré podmínky k životu. Výheň a mráz, průvan, místo kypré půdy udusaný jíl a navážka ze stavby. Tedy všechno to, co sakury nesnášejí. Navíc jim neustále z kmenů vyrůstají nové výhony, které je oslabují, ale nikdo je pravidelně neodstraňuje. Není divu, že některé jsou uvnitř ztrouchnivělé a kmeny mají poškozené mrazovými deskami. Už dávno měly být mezi nimi vysazeny další odolnější stromy, aby sakury mohly být postupně odstraňovány.

Jenže jak je v našem městě zvykem, stále se nic nedělo. Zeleň je až na posledním místě v mysli našeho vedení. Až letos. Krajský úřad vypsal dotaci na výsadbu stromořadí a starostka, jakmile slyšela o dotaci, ihned zareagovala. Na nic jiného než na dotace neslyší. Koncem ledna rada schválila podání žádosti o dotaci a město ji dostalo. Součástí žádosti je i dokument Obnova stromořadí Na Výsluní, kterou vypracovala jakási Alice Vlčková. Novou výsadbu by mělo tvořit 48 habrů obecných ve vzdálenosti osm metrů od sebe a s podsadbou keři u policejního domu. Stromy by tvořily pás přerušený v místě, kde by měla procházet silnice směrem k parkovišti na poli.

Habry jsou pokládány za velmi odolné, praktici ovšem tvrdí, že snášejí spíš polostín a kyprou výživnou půdu. Což tam nebude. Zpočátku také rostou velmi pomalu a to není dobré. Je nutné co nejdříve vytvořit zelený pás před panelovými domy, nejen kvůli ochlazení, ale také změkčení pohledu na jednotvárnou hradbu paneláků.

A teď začíná podivná hra na pravdu, která je pro naši radnici charakteristická. Spolek občanů Neratovic dostal žádost o kácení 22 sakur a měl se vyjádřit nejen ke kácení, ale i k náhradní výsadbě. Ta se nám jevila jako riskantní, neboť se může stát, že habr zde nebude, stejně jako sakury,  prospívat a CELÉ stromořadí tvořené jedním druhem (x) bude mít problémy. Copak s ním dál? Snažili jsme se zjistit, kdo habry navrhl. Na radnici mi úřednice Nováková, úředně oprávněná osoba, tvrdila, že rada, prý snad radní Kořanová, oslovila komisi životního prostředí, aby navrhla náhradní výsadbu. Jenže členové komise tvrdí, že nic takového se nestalo. Jen předseda Hampejs prohlásil, že si nevzpomíná. Podivné, co?

Jak už jsem napsala, náhradní výsadba se nám nezdála vhodná a ptali jsem se úřednice Novákové, zda ji lze změnit. Odpověď zněla: ano. Proto spolek navrhl, aby nová výsadba byla tvořena různými druhy stromů a to krátkověkými jako jsou topoly, osiky, vrby apod. a také dlouhověkými duby, javory, lípy a j. včetně pásu volně rostoucích keřů kvetoucích pro hmyz a s bobulemi pro ptáky. Prostě směs, ve které může některý strom mít problémy a jiné jej nahradí, bude rychle vytvořen pás kompaktní zeleně, který oddělí obytné domy od pole, ze kterého se občas práší a jednou za čas se provádějí postřiky.

To jsme ještě nevěděli o tom, že město dostalo dotaci a v ní není možné nic měnit. Takže to, co nám úřednice vykládala, nebyla pravda. Tvrdila, že náhradní výsadbu ze směsi stromů a keřů lze realizovat a habry budou vysazeny o kousek dál a nebo někde jinde. To je nesmysl, protože pokud město dostalo dotaci, musí podmínky, které oznámilo v žádosti, dodržet.

Není to poprvé, kdy se z radnice dostává občanům řada zkreslených informací nebo dokonce nepravd. Lžou nejen politici, ale i úředníci, nad kterými drží starostka ochrannou ruku, jen aby občané věděli co nejméně.

P.S.: Ještě jeden problém je spojen s kácením sakur. Uvnitř kmenů je ztrouchnivělé dřevo, nemá to vliv na stabilitu stromu, ale může v něm žít řada vzácných brouků, kteří jsou chráněni a pokácením budou zlikvidováni a současně přijdou o své místo k vývoji. Navrhli jsme odboru životního prostředí, aby před nechalo provést biologický průzkum, aby se zjistilo, zda v trouchni nežije něco zajímavého. Místní entomologové jsou schopni se této činnosti ujmout. Je jich tady velmi schopných nejméně pět.

Spolek občanů nesouhlasí s masivním vykácením sakur a s výsadbou jednoho druhu stromu – habru obecného.

(x) V současné době je většina okrasných stromů rozmnožována ne ze semen, jak tomu bylo dříve, ale je klonována nepohlavně. Dělá se to z ekonomických důvodů. Celé stromořadí tedy má základ z jednoho stromu, je geneticky stejné, má stejné vlastnosti, stejné vady a přednosti. Pokud se objeví problém s jedním stromem, mají jej všechny. Mnoho druhů  se předpěstovává  jinde, například sakury pocházejí z Itálie.