Veselé Velikonoce v popelnici

Kdykoliv jdu kolem popelnic, zavírám je, aby z nich nevypadávaly odpadky. Vítr je rozfoukává a roznáší právě kolem našeho domu Na Výsluní, kde páni architekti nechtě vytvořili ideální místo pro jejich hromadění mezi keři.

Jen tak ze zvyku nahlížím dovnitř. Nahoře trůní veliký, ještě čerstvý voňavý mazanec s mandlemi, vedle leží několik housek, o kus dál se uvelebila krabice plná rohlíků, dole pod nimi další kus mazance. Pane bože, ti lidé si nejen  neváží jídla, ale neumí s ním ani hospodařit. Vzpomenu si na svou tchýni, která se učila vařit v pražském vyhlášeném hotelu a uměla zužitkovat každičký kousek zbylého jídla. Prožila dvě války a jídlo by nikdy nevyhodila. Z rohlíků nastrouhala strouhanku na obalování řízků nebo do jablkového štrůdlu, starý chleba využila na oblíbené topinky, z mazance by nadělala žemlovku, byla mnohem lepší než z housek nebo rohlíků. Když zbyla rýže, na druhý den z ní bylo rizoto, z nespotřebovaných uvařených brambor udělala bramborové těsto třeba na báječné placky, těstoviny se zapekly se salámem, a pokud zůstaly opravdu nějaké zbytky, které už nešly nějak upravit nebo zkonzumovat, schovaly se sousedovic slepičkám, čas od času jsme dostali pár domácích vajíček.

Přemýšlím, proč lidé jídlo vyhazují. Neumí vařit a nevědí, že i ze zbytků lze vytvořit chutná jídla (mají děti vůbec ještě na základce vaření?) nebo mají potíže s hospodařením, či je jim to jedno a nemyslí na to, že jídlo je vzácné a ne všichni mají dostatek peněz, aby se dosyta najedli?

Teď přemýšlím, co s tím. Ano, vybírači popelnic prohrabou obsah a vyberou jídlo pro prasátka či pro slepice (možná ti nejubožejší pro sebe) a vykonají prospěšnou činnost. Jenže co kdyby město po domluvě s lidmi přistavilo k popelnicím uzavřené nádoby na jídlo, které by si zájemci mohli odebrat? Už slyším, jak namítáte, že je to nehygienické, ale popelnice jsou většinou děravé a o hygieně si můžeme v tomto případě nechat jenom zdát.