Další kus úrodné půdy bude zničen

Všichni jistě známe běžný kompost (ačkoliv jsem se setkala s tím, že studenti střední školy zjevně tápali) – je to většinou více či méně opečovávaná hromada organických zbytků vyčleněná na okraj zahrádky, které se rozloží na kvalitní hnojivo. Kompostárna je totéž, ale ve velkém. Existují mohutné průmyslové kompostárny, kam se sváží biomasa z dalekého okolí, a které doslova ve velkém pro zisk vyrábějí kompost, ale nejběžnější jsou místní malé kompostárny, kde se připravuje kompost z místních zdrojů pro místní použití.

http://www.kompostuj.cz/fileadmin/1_Bioodpad_a_kompostovani/Vime_jak/zrizovani_a_provoz%20malych_kompostaren_isbn978-80-87011-34-8.pdf 

Tyto kompostárny jsou dnes běžné v mnoha městech a vesnicích. Na nějakou nepoužívanou plochu buď na okraji města nebo ve sběrných dvorech se sváží posekaná tráva z městských travnatých ploch, štěpky větví a veškeré listí, i z ořešáků, pak totéž ze soukromých zahrádek a také kuchyňské zbytky z domácností - obsah bio popelnic, vytvořené hromady se strojově či ručně při malém množství přehazují, až se organické zbytky rozloží. Kompost se pak používá na hnojení travnatých ploch, které se stálým sekáním ochuzují o humus a jsou časem znehodnoceny, květinových záhonů, stromů a keřů. Město pak nemusí kupovat různé, mnohdy nekvalitní a pochybné substráty kdo ví odkud a vyrobené kdoví z čeho (takto si lze zavléci na zahradu nejen choroby, ale i nevítané škůdce  plevel), dokonce může kompost prodávat nebo dát zadarmo jako dárek lidem, kteří třídí bioodpad.

Kompostárna NEMUSÍ být na nepropustném podloží, ve Výzkumném ústavu v Praze Ruzyni bylo zjištěno, že kompostování rostlinných odpadů nepředstavuje pro znečištění půdy a vody žádné nebezpečí. Plochu proto není nutné vybetonovat. To ale neplatí pro zpracování čistírenských kalů, živočišných fekálií a průmyslových bioodpadů. Co tedy vlastně město plánuje na hektaru orné půdy? Bude to zase další kšeft pro nějakého známého či příbuzného lidí z radnice? Moudrá města si kompostárny provozují samy, mohou samy rozhodovat o použití kompostu a zisk plyne do městské pokladny (tuna kompostu může stát až 650,- Kč). Jako obvykle se můžeme jen domnívat, co se v Byškovicích chystá. Ani místní nebyli se záměrem seznámeni. Ale to je tady už považováno za normální.

Budu sledovat, jak se bude plán stavby vyvíjet. Škoda, že zastupitelé jako obvykle bez otázek práci na změně územního plánu schválili a nikdo se nezajímal, co se bude dál dít a k čemu to bude dobré pro město a občany. Přitom každý zastupitel má právo se dožadovat veškerých materiálů bez mlžení a překrucování, se kterými se zvídavý občan občas setká na radnici na cestě za informacemi.