Nikdy nevíme, co se bude dít v některé z částí města. Třináct let se pokoušeli občané žijící v domech Na Výsluní zvrátit plán teplického miliardáře Třešňáka, který se rozhodl kousek za paneláky postavit halu nejprve pro Tesko, pak pro jakýsi hobby market s několika obytnými domy a s rozsáhlým parkovištěm pro auta, která by i s kamiony zásobování projížděla už dnes tak rušnou a nebezpečnou Kojetickou ulicí. Po dlouhém a únavném zápolení, kdy už chyběl jen kousek k realizaci stavby, zastupitelé změnu územního plánu zamítli. Tím dali najevo, že už nebudou nadále o výstavbě hypermarketu jednat. Občané zastupitelům poděkovali za moudré rozhodnutí, oddychli si, a za několik týdnů se dočetli, že rada města obdržela a vzala na vědomí zcela nečekanou a, řekněme si, drzou žádost pana Třešňáka, aby zastupitelstvo své usnesení revokovalo, tj. zrušilo a zřejmě změnu územního plánu schválilo. Co je na žádosti teplického Třešňáka drzého? Přece to, že pouze zastupitel může navrhnout zrušení usnesení. Nikdo jiný. Přesto rada jeho žádost vzala na vědomí, místo aby odmítla se jí vůbec zabývat.
Ještě neskončil boj o výstavbu Teska, jak si lidé záměr pojmenovali, a už byli obyvatelé Výsluní postaveni před další plán, tentokrát ze strany města, a to vybudování parkoviště na poli za sídlištěm. Přesto, že se jedná o pole s kvalitní nenarušenou půdou, kterou bychom měli chránit, našli se lidé, kterým záleží jen na tom, aby měli kde zaparkovat, bez ohledu na to, že půda v suchém období zadržuje vodu jako houba, že půda je naše bohatství, naše jistota, že budeme mít co jíst, my nebo naši potomci. Přesto petici proti parkovišti podepsalo více než tři sta lidí, jenže radnice podpisy svévolně seškrtala a zastupitelstvo se jí nezabývalo. Během blízké doby bude zahájeno územní řízení, a jak jsme se dnes přesvědčili na příkladu přístaviště v Lobkovicích, město zastoupené starostkou Mrzílkovou urputně trvá na realizaci naplánovaných staveb bez ohledu na to, co nedobrého lidem přinesou. Vždyť kromě zničeného pole budou auty ohroženy naše děti a vnoučata, která si chodí hrát za domy, i staří lidé na svých procházkách v jediné zeleni, která se zde nachází.
Pro ty, kdo si myslí, že se bez nového parkoviště neobejdou, mají obyvatelé Výsluní dobrou zprávu: stačilo by, kdyby město převzalo Batelkovo poloprázdné parkoviště a nechalo všude překreslit kolmá stání na šikmá, tím by vznikl dostatek parkovacích míst pro všechny a nové parkoviště by bylo zbytečné.
Mezitím jsme byli svědky dalších akcí, asi nejvíce nám utkví v paměti zbabraná rekonstrukce Masarykovy ulice se zbytečnými a drahými cyklostezkami, kvůli nimž muselo padnout šedesát dva zdravých, olistěných lip, pořezaných na špalky a určených na spálení.
Musí nám být jasné, že pokud budou obyvatelé i nadále postaveni před hotovou věc bez možnosti spoluvytvářet vzhled svého města, nikdy se neztotožní se záměry radnice a nebudou ochotni pro ně něco sami vykonat. Město by předešlo mnoha konfliktním situacím, které vznikají jen proto, že lidé nemají možnost se aktivně zúčastnit procesu utváření prostoru kolem sebe, nemají možnost jej ovlivňovat a žijí v trvalé nejistotě, jak a kdy budou postiženi změnami, kterým nemohou zamezit a se kterými nesouhlasí. |