Hluk je signál organizmu pro řadu zdravotních problémů

Přitom si lidé čím dál více uvědomují rizika hluku a požadují po místních úřadech, aby se jím zabývali. Existují už města i vesnice, a přibývá jich, která zakazují v určitých dnech, většinou o nedělích a svátcích, používání hlučných přístrojů jako jsou vrtačky, sekačky a podobně, kromě havarijních případů.Neratovičtí zastupitelé neřeší nic a zamítli návrh na vydání vyhlášky omezující používání hlučných přístrojů.

Zvláště v jarních a letních měsících si lidé stežují na hluk z nejrůznějších zdrojů. Sekají se trávníky, ořezávají keře křovinořezy, dělají se úpravy v bytech, zateplují celé domy a vrtačky běží od rána do večera. Před třemi měsíci nastala extrémní, doposud nezažívaná vedra. Trvají dlouho do noci, zvlášť na sídlišti, kde chybí dostatečné množství zeleně (ale i kolem rodinných domů mají poušť), barevné paneláky vyzařují do okolí nakumulované teplo, pomáhají jim v tom kamenné gabiony a spousta aut. Lidé vysedávají dlouho do noci na balkonech (kuřáci k tomu ještě hulí), někdy i kolem domů (tam se nejen hulí, ale i pije alkohol, pod jehož vlivem o sobě dávají vědět široko daleko) a ruší obyvatele, kteří ráno musí do práce, děti, které by měly dlouho spát, staré lidi, kteří jsou vděčni za každou minutu klidného odpočinku.

Přitom lékařské výzkumy ukazují, jak nepříznivý vliv má hluk na lidské zdraví. Dochází ke zvýšení krevního tlaku, zrychlení tepu a stažení okrajových cév. Hluk způsobuje výkyvy v náladě, únavu, ztrátu pozornosti, snížení vykonnosti, zhoršení paměti, ale podílí se i na vzniku depresí i problémů v mezilidských vztazích.

Jednoduše by se dalo říct, že člověk je rozzlobený na stálý hluk, má pocity beznaděje, že s ním nemůže nic udělat a vylévá si vztek na dětech a partnerovi nebo spolupracovnících (kdo někdy pracoval v hlučných provozech nebo open spacech, ví, o čem je řeč).

Ale to není všechno. Dlouhodobé působení hluku způsobuje trvalý vysoký krevní tlak, žaludeční vředy (o tom bychom mohli povídat my, učitelé, co jsme celý život obědvali ve školních jídelnách s hlučnými dětmi), zvyšuje se riziko infarktu, snižuje se imunita (to by zase mohly povídat děti ve řvoucích kolektivech),  objevuje se chronická únava a nespavost. S hlučným prostředím souvisí i nárůst nádorových onemocnění (rakovina).

Přesto si mnozí škodlivost hluku neuvědomují, bohužel ani ti, co o městě rozhodují.