Přístřešky na Kojetické zejí prázdnotou, lidé musí čekat na autobus u autobusového sloupku

Opravdu jen velmi krátce, jinak bych musela použít neslušná slova. Možná se tomu nevyhnu. Po zavedení systému Pražské integrované dopravy zastavují autobusy na Kojetické u autobusového sloupku, kde jsou jízdní řády a čísla linek. Tam se shromažďují čekající na všechny autobusy. Ať leje nebo padají trakaře, není kam se schovat. Lidé s postižením musí stát a nemohou si sednout, ať mají hůlku či berle. Mám také jednu a nevydržím dlouho stát. Někdo zase od zeleného stolu rozhodoval. To by nešlo sloupek přemístit k přístřešku? To je tak těžké se dohodnout s Ropidem či kdo to má na starosti? Město by mělo za své občany vyjednávat podmínky, všímat si, co je trápí a ulehčovat jim život. Jenže to by na radnici musel být někdo jiný.

Když se kdosi ptal na zastupitelstvu starostky na prázdné zastávky, odpověděla, že musíme počkat na rekonstrukci Kojetické, pak se vše zorganizuje a předělá. A kdypak to bude, paní starostko? A teď budu sprostá, můžete se do mě pustit: Jim na radnici je to jedno, oni si válí prdel v autě a je jim jedno, jak žije obyčejný člověk, co je to stát desítky minut na nechráněné zastávce ve vedru, dešti, větru a nepohodě. Co je to opírat se o francku a počítat minuty. Jenže paní starostka  a spol. je vyvolená, přece vyhrála volby a starosti obyčejného člověka z výše své funkce nevnímá. Obyčejný člověk přece musí vydržet nějaké nesnáze, ať si počká. (Jen tak na okraj: kdysi si stěžovala, jak ji velmi ruší cinkání zvonce u závor u Vojtěcha, jak velice trpí!)