Spolek občanů Neratovic se odvolal proti pokácení topolu s obvodem 680 cm u plavební komory v Mlékojedech

Strom má ve výšce nad zemí 680 centimetrů, je to unikátní jedinec, jehož zdravotní stav je vzhledem k jeho stáří poměrně dobrý. Stále roste, to je důkaz jeho vitality (životaschopnosti). V jeho koruně jsou sice uschlé větve, ale to je normální projev stárnutí stromu. Jako my staří lidé postupně odumíráme, stejně stárne i strom.  A stejně jako nám je dopřáno zemřít přirozenou smrtí, mělo by to být dopřáno i stromům, zvlášť v místech, kde nikoho neohrožují.

Nový trend péče o staré stromy nyní zahrnuje speciální řez vedoucí k jeho stabilitě a udržení růstu, suché větve se někdy uměle ulamují a ponechávají pod stromem jako broukoviště, ze silně poškozených nebo suchých stromů se ponechávají torza, aby v něm mohly dokončit svůj vývoj různé druhy hmyzu, dutiny využívají netopýři a jiní živočichové. Čas od času se vyzkouší pevnost torza tahovou zkouškou, aby neohrozilo okolí. Tento způsob péče o staré stromy se např. uplatňuje v lednickém parku, ale i v některých městech, která jsou nakloněna ochraně přírody.

Jenže Neratovice nepatří k těm městům, která by se snažila udržet staré a mohutné stromy, spíš naopak. Neustále slyšíme, jak jsou stromy nebezpečné a jak se musí za každou cenu pokácet.

Mohutný topol úctyhodných rozměrů povolil odbor životního prostředí (= orgán ochrany přírody) bez závažných důvodů.

Povolil kácet ZEJMÉNA v době vegetačního klidu, je srozuměn s tím, že se bude kácet kdykoli i v době vegetace. Kácet dřeviny v době vegetace je neetické a vymyká se zdravému rozumu. Orgán ochrany přírody dokonce požaduje v co nejbližší době pokácet povolený topol!!!! To je snad výsměch. Kácení „zelených“ stromů tvrdě kritizuje veřejnost a pokud si chce orgán ochrany přírody zachovat dobré jméno u veřejnosti, měl by se opravdu věnovat ochraně, ne ničení stromů. 

Orgán ochrany přírody nevylučuje kácení v době hnízdění ptactva, sice požaduje provést vizuální kontrolu (!), avšak nedovedeme si představit, jak v tak rozložité koruně někdo zjišťuje hnízda ptáků. Nepožaduje kontrolu netopýrů v dutinách, které zde jsou a v nichž netopýři pobývají. Neuvádí, kdo má vizuální kontrolu provést. Na odboru ochrany přírody není odborník, který by byl schopen zjišťovat cokoli, co se týká fauny (živočichů).

Orgán ochrany přírody navrhuje naprosto nedostatečnou náhradní výsadbu pouhých tří listnatých stromů a výběr druhu ponechává na žadateli! To má být náhrada za ekologickou újmu vzniklou likvidací listové plochy!!!!

Nevyčíslil hodnotu tohoto výjimečného stromu.

Dle znaleckého posudku vypracovaného certifikovanou arboristkou ing. Radkou Frydrychovou „stromy dosud hojí řezné rány  a tvoří poměrně hojný sekundární obrost. Jedná se o mohutné stromy tvořící dominanantu v dané lokalitě. Všchny dřeviny – včetně topolu určeného ke smýcení – lze ještě stabilizovat řezem, jejich pokácení není jedinou možností pro zajištění provozní bezpečnosti v místě. Po provedení zdravotního řezu lze předpokládat funkční udržitelnost (další život stromu) dvacet let.

Orgán ochrany přírody nakonec povolil skácet velmi významný a nejmohutnější topol, ačkoliv si není jist, zda ztrouchnivělá borka (borka je zdřevnatělá část kůry na povrchu stromu) ve spodní části dřeviny zasáhla (nebo nezasáhla?) středový válec.  Aby se vlk nažral a koza zůstala celá, něco se povolí, aby byl majitel pozemku spokojen. Žadatel se obává pádu stromů, ale na základě čeho? Je pouhá obava z pádu stromů závažný důvod ke kácení podle zákona č. 114/1992 Sb.? My máme za to, že ne.

Spolek občanů Neratovic zastoupený předsedkyní Mgr. Annou Spěváčkovou zásadně nesouhlasí s kácením unikátního stromu. Proto se proti rozhodnutí o povolení kácení topolu v Mlékojedech odvolal ke Krajskému úřadu Středočeského kraje.

Ubezpečujeme vás, že budeme veřejnost informovat o dalším osudu topolu, není výjimečné, že majitel strom prostě pokácí a nějaká pokuta ho nerozhází. Prosíme mlékojedské, hlídejte si svoje stromy, je to vaše bohatství.