Spolek občanů Neratovic: kdo jsme, co děláme, co chceme

Základem byl tříčlenný výbor a neregistrovaní dobrovolníci, kteří nám pomáhali a pomáhají při řešení aktuálních problémů. Na př. zachování lip v ulici 28. října, zbytečné kácení stromů ve městě, rušení zahrádek a hospoda u parkoviště Na Výsluní, výstavba hypermarketu, parkoviště na poli Na Výsluní aj. Na začátku roku 1915 jsme se přetransformovali (podle nového Občanského zákoníku) na Spolek občanů Neratovic  se stejným cílem: ochrana přírody a krajiny. Zůstal tříčlenný výbor, nově jako předsedkyně spolku byla zvolená Mgr. Anna Spěváčková, iniciátorka založení o.s., jeho opora, dlouholetá aktivistka a odbornice na zeleň a veřejný prostor.

Co děláme: Na rozdíl od ostatních zdejších občanských sdružení (či spolků) nepořádáme žádné akce - nemáme čas ani peníze (nežádáme o dotace, nedali by nám je), považujeme za důležitější činnost, které se věnujeme, a která nám zabere hodně času: tj. ochranu přírody a krajiny před developery, lačnými žraločky - soukromníky, ničiteli zeleně a krajiny a to i z řad občanů a úředníků na radnici, kteří by měli na prvním místě přírodu chránit. Kupodivu si musíme dávat pozor i na naše zástupce v samosprávě – starosty, místostarosty a zastupitele, pro které by mělo být samozřejmostí ochraňovat zdravé životní prostředí, ale činí opak, a to čím dál více. Buď z neznalosti a nevzdělanosti nebo z pocitu moci a lačnosti po penězích.

V čem spočívá naše práce: Sledujeme stav zeleně, tj. stromů a keřů, kontrolujeme novou výsadbu (bohužel, někdy nad ní zůstává rozum stát: třeba nově vysazené jírovce čili kaštany u cesty v ulici U závor – kaštany jsou napadány klíněnkou a jeden byl vysazen pod dráty vysokého vedení!, stromy jsou utopené do jam, zahrnuty mulčem apod., výsledkem je úhyn nových stromů), ořez stromů, který je neodborný a stromy a keře spíš ničí. Kontrolujeme sekání trávníků, postřiky herbicidy apod. Rádi bychom spolupracovali s radnicí i na plánech nové výsadby a Koncepci péče o zeleň, které neexistují, ale radnice, vedená starostkou Mrzílkovou, která se aktivně podílí na rozhodování o pokácení stromů, se staví k občanům zády.

Jak postupujeme: Obdržíme oznámení o kácení dřevin, prohlédneme si stromy, jaký je jejich zdravotní stav, zda důvody, proč mají být stromy pokácené jsou pravdivé a pošleme na odbor životního prostředí vyjádření. Doporučujeme vykácet – nedoporučujeme a proč. Někdy se nám podaří rozhodutí ovlivnit, jindy Odbor ŽP kácení povolí (úředníci mají strach, že strom ve vichřici spadne a oni budou popotahování po soudech, bojí se o místo a podvolují se tlaku starostky Mrzílkové). Pokud jsme přesvědčeni, že strom by neměl být pokácen, odvoláme se ke Krajskému úřadu Středočeského kraje. Poslední odvolání jsme podali v pátek, město povolilo Povodí Labe pokácet tři významné mohutné topoly na ostrově u plavební komory.

Nezdá se to, ale je to spousta práce a běhání. Jít na úřad prohlédnout si plánek, kde vlastně stromy rostou (plánek nám odmítají poslat). Pak si je jet prohlédnout, jak na tom stromy jsou. Napsat, že jsme účastníci řízení a vyjádřit se ke stavu stromů, dokument dát do podatelny na úřadě. Jakmile přijde rozhodnutí, poradit se, co dál. Zda se odvoláme, či ne. Pak sepsat dvoustránkové odvolání a jít podat na úřad. To jsou tři cesty na úřad. Jsou města, kde občanským sdružením (spolkům) vycházejí maximálně vstříc, ale jich bohužel málo, typičtější je radnice s odmítavým vztahem k ochraně přírody a aktivním občanům.

Vidíte, že je to hodně práce. Hlavně okrajové části města by si mohly více chránit svou zeleň, je to základ nejen vzhledu, ale i zdraví obce. Hledáme dobrovolníky, ochránce vegetace, kteří by nám pomohli s kontrolou stromů určených k pokácení, hlavně v okrajových částech města. Stačí napsat do redakce nerátek.